Page 79 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA

Jak bylo uvedeno předtím, každý aspekt života Nejvyššího, který je umístěn v nás,
kteří jsme formami a nádobami tohoto života, odvozuje se ze dvou hlavních
Absolutních atributů Přirozenosti Nejvyššího z Božské Lásky a z Božské Moudrosti,
nebo z Božské Feminity a z Božské Maskulinity. Tyto dva jsou v Nejvyšším
Absolutně Jedno. Takováto Je Přirozenost Absolutní Kondice.

Čím méně je však někdo v Absolutní Kondici, tím budou tyto dva hlavní atributy
rozlišitelnější v jednom bodu, v nejrelativnější kondici se mohou objevit v úplně
separované formě – jako muž nebo jako žena. Ale protože tyto základní a podstatné
formy se odvozují z toho stejného Absolutního Zdroje, jsou vždy vzájemně
přitahovány a usilují o vzájemné sjednocení, aby se stali jedním – a ne různými –
podobně, jako je to s jejich Absolutním Zdrojem.

Avšak protože jakýkoliv aspekt, ať ve femininní formě nebo v maskulinní, vyvěrá ze
svého Absolutně Sjednoceného Zdroje, vždy v sobě obsahuje obě charakteristiky,
bez ohledu na to, jestli je jeho forma maskulinní nebo femininní. Rozdíl není v
úplném nedostatku jednoho nebo druhého, ale v tom, který z nich je silněji a více
zdůrazněn a projeven. Ale jak muži, tak i ženy snaží se kompenzovat zmenšenou
přítomnost svých opačných charakteristik vyhledáváním spojení se svým opačným
pohlavím.

Každý specifický aspekt lásky a dobra má svůj přesně odpovídající specifický
aspekt moudrosti nebo pravdy. A naopak, každý specifický aspekt moudrosti nebo
pravdy má přesně odpovídající specifický aspekt lásky nebo dobra. Existuje věčná
touha a snaha specifickosti těchto aspektů spojit se, aby byli jedním, jako jsou
jedním v Nejvyšším. Specifický aspekt lásky nebo dobra a specifický aspekt
moudrosti nebo pravdy – které spolu vzájemně přesně souvztaží – se nazývá
manželský partner. Když se spojí, stávají se jedním tělem, ale ne jedním duchem.
Nemohou se stát jedním duchem, čili ztratit svou individualitu, protože představují
rozdílné aspekty Přirozenosti Nejvyššího. Kdyby se měli stát také jedním duchem,
jeden aspekt tohoto života by ztratil svou jedinečnou a
neopakovatelnou individualitu a možnost být jedinečně manifestován. V tomto
případě by pro sdílení chybělo něco velmi důležitého a Stvoření by bylo
připraveno o životně důležité poznání určitých aspektů Přirozenosti Nejvyššího.

Toto je důvod, proč je ve Svaté Bibli řečeno "Stanou se jedním tělem", ale ne jedním
duchem nebo duší. "Stát se jedním tělem" znamená spojení dvou přesně
souvztažících aspektů dvou hlavních atributů Přirozenosti Nejvyššího za účelem
jejich plnější a kvalitnější manifestace, realizace a aktualizace ve prospěch všech.
Takové spojení se nazývá duchovní manželství, protože neexistuje žádný jiný
aspekt lásky, který by byl v takové přesně souvztažící pozici ke svým aspektům
moudrosti a naopak, jako ten, se kterým je spojován. Takže jsou ve věčném
duchovním manželství. Stav tohoto manželství je však velmi jedinečný. Zkušenost
jeho stavu je neopakovatelná. Z tohoto důvodu musí být sdílen se všemi jinými
relativními aspekty, aby se zúčastnily této jedinečné zkušenosti. Toto sdílení je
přenášeno přes všezahrnující nástroj – sexuální styk, způsobem, který byl popsán ve
čtvrté kapitole této knihy.

Takže vztah mezi jedním specifickým aspektem feminity a přesně
jemu odpovídajícím jiným aspektem maskulinity a naopak, může být nazván
manželským vztahem nebo vztahem manželů. Na Zemi se nazývají manželem a
manželkou. Tento pozemský termín je zkreslením náležitého chápání
souvztažností, protože slovo "manžel" je v duchovním smyslu přisouzeno
Nejvyššímu, Který/Která miluje Své Stvoření v Absolutním smyslu. A slovo
"manželka" je přisouzeno celému Stvoření a všem jeho členům, kteří opětují Lásku