Page 53 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA
P. 53
Hlavní opora tohoto negativního chápání sexuality se naneštěstí nachází ve Svatých
Písmech. Tvrzení ve Svatých Písmech týkající se těchto záležitostí
jsou dezinterpretovány a nepochopeny.
Šesté přikázání Deseti Přikázání (Exodus kapitola 20, verš 14 a Deuteronomium
kapitola 5, verš 18) jasně stanoví: "Nezcizoložíš".
Z tohoto výroku každý usoudil, že spáchat cizoložství znamená mít pohlavní styk s
někým jiným než se svým manželským partnerem. V této konotaci je zahrnuto to, že
sexuální styk musí být omezený pouze na jednu osobu –
vlastního manžela/manželku. Málo lidí si však uvědomuje ten fakt, že toto přikázání
nemluví natolik o fyzickém sexuálním styku, ale o životně důležitých
duchovních záležitostech. Kvůli tomuto omezenému vnímání je pojem cizoložství
nesprávně pochopen a dezinterpretován většinou lidí.
Skutečný smysl tohoto výroku je, jak to už před více jak dvě stě lety zdůraznil velký
švédsky vědec, mystik a teolog Emanuel Swedenborg, v tendenci lidí znesvěcovat a
zneuctívat všechno dobré a zbožné, popírat existenci svého Stvořitele a nepřijímat
ten fakt, že Pán Ježíš Kristus je pravým Bohem, který učinil Své Božské lidským a
lidské Božským. (Toto se vztahuje také na mnohé křesťany.) Toto prohlásit a
přijmout to jako fakt, znamená spáchat cizoložství. Takže například, každý, kdo
tvrdí, že Bůh neexistuje a že život je vedlejším produktem hmoty nebo přírody, že
příroda je Bohem, nebo že někdo nebo něco jiného je Bohem – a ne pravým
Nejvyšším, Pánem Ježíšem Kristem – páchá cizoložství. A toto je vlastně pravé
cizoložství.
Naproti tomu, smilstvo neznamená předmanželské sexuální poměry, jak to většina
lidí chápe a interpretuje, ale falzifikaci jakékoliv pravdy. Každý, kdo zná pravdu, ale
zkresluje ji, překrucuje a falšuje ji takovým způsobem, aby sloužila jeho/jejím
vlastním sobeckým úmyslům a důvodům, páchá smilstvo. Když říkáme někomu, že
ho máme rádi a že ho milujeme, ale ve svém nitru víme, že to není pravda, falšujeme
pravdu. Takže jsme spáchali smilstvo.
V sexuální konotaci, cizoložství znamená vstoupit do manželství s někým kvůli
osobním ziskům, z nesprávných důvodů, kvůli sobeckým tužbám a ohledům, kvůli
ubližování a poškozování, a kvůli podobným důvodům namísto pravého spojení
lásky a moudrosti a feminity a maskulinity. Takže můžeme žít v plném rozkvětu
cizoložství dokonce i s naším vlastním manželským partnerem, jestliže jsme
vstoupili do manželství s touto osobou z nesprávných důvodů. Sexuální styk s
jiným než s manželským partnerem je cizoložný, když se dělá s nesprávným
úmyslem a účelem užívat, využívat, zneužívat, ublížit, poškodit, zastrašit, kvůli
sobeckým důvodům, donucením pomocí násilí, atd., místo toho, aby se dělo pro
vzájemný prospěch, společné dobro, sdílení a získání většího poznání Boha, jiných a
sebe samého. Žádná jiná konotace cizoložství nikdy neexistovala, neexistuje a ani
existovat nebude bez ohledu na to, čemu chtějí lidé věřit.
Naproti tomu, předmanželský pohlavní styk může, ale také nemusí být smilný, v
závislosti na tom, jaký je úmysl a motivující faktory tohoto aktu. Když se to dělá pro
vzájemnou radost, rozkoš, potěšení, sdílení, vzájemné obohacení a zkvalitnění, je to
náležité, správné a zbožné. Když ne, je to hříšné a smilné. Opakuje se znovu:
neexistuje, nikdy neexistovalo a nikdy existovat nebude žádná jiná konotace pojmu
smilstva.
V Evangeliu podle Matouše, v kapitole 5, ve verši 21, čteme:
"Ale já vám říkám, že každý, kdo se dívá na ženu s chtivostí po ní, už s ní zcizoložil