Page 56 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA

Nejvyšším, stávají se naším tělem. Takže potom nejsou více dvojí, ale jedno tělo.
"Co Bůh spojil, ať člověk nerozlučuje." "Co Bůh spojil" znamená sjednocení všech
principů lásky a moudrosti, dobra a pravdy, vůle a rozumu a maskulinity a
femininity. Jakákoliv jejich separace dává popud negativnímu stavu, aby vstoupil do
své plodné zralosti.

Toto je ten důvod, proč je Bůh zakázal separovat. Jen člověk je mohl separovat. To
jest, jen lidé na této Zemi to mohli udělat a takovýmto aktem iniciovali negativní stav
navzdory té skutečnosti, že byli Nejvyšším varováni, aby tak nečinili.

Ve verši sedm je Ježíši Kristu položena otázka: "Proč potom Mojžíš přikázal dát
potvrzení o rozvodu a propustit ji?" Z této otázky je velmi zřejmé, že farizeové
hovořili spíš o pozemských vztazích mezi mužem a ženou než o pravém duchovním
sjednocení dobra a pravdy. Toto je ten důvod, proč jim Ježíš Kristus odpovídá:
"Mojžíš vám pro tvrdost vašich srdcí dovolil rozvést se s vašimi manželkami, ale od
počátku to tak nebylo."

"Tvrdost vašich srdcí" znamená, že neuznávali žádné duchovní principy lásky a
moudrosti, ale všechno redukovali na vnější vztahy, které si vyžadovaly povolení na
svou separaci od své pravé přirozenosti (manželky). Jinak by znesvětili svatost
sjednocení lásky a moudrosti (muže a ženy), protože nevěděli, že jakékoliv takovéto
sjednocení bylo buď možné anebo nutné.

"Ale od počátku to tak nebylo" znamená, že žádné takovéto fyzické či vnější
manželské vztahy neexistovaly resp., že nebyla možná žádná možnost separování
své pravé přirozenosti od jejího Božského zdroje a její napojení na nebožský,
negativní zdroj, protože žádný negativní stav neexistoval.

Verš devět je stejný jako verš třicet v kapitole pět Evangelia podle Matouše a má
přesně ten stejný význam, jak je vysvětlen výše.

Verš deset popisuje to, jak učedníci Ježíše Krista nepochopili to, co On skutečně
mínil manželstvími nebo vztahy mezi mužem a jeho manželkou. Všimněte si, prosím,
že Ježíš Kristus vůbec nikdy nemluvil o vztahu mezi manželem a manželkou, nebo
ženy a jejího manžela. Toto má velmi důležitý význam. Toto naznačuje, že On
nemluví o pozemských manželských vztazích ani o žádných druzích vnějších nebo
sexuálních vztahů. "Muž a jeho manželka" neznamená manžela a jeho manželku, ale
lidskou bytost (muže i ženu) a jeho/její pravou přirozenost ("manželka" znamená
pravou přirozenost lidských tvorů).

Že je tomu tak, je ještě víc zřejmé z veršů 11 a 12. ve verši 11 Ježíš Kristus říká:
"Všichni nemohou pochopit tento výrok, ale pouze ti, kterým je to dáno."

Z tohoto tvrzení je zřejmé, že ne příliš mnoho lidí chápe pravý význam vyhlášení
Ježíše Krista týkajících se manželství a rozvodů. Jen velmi málo lidí, ti, kteří jsou
osvíceni Nejvyšším, chápou a znají pravý duchovní význam vyhlášení Ježíše Krista.

Verš 12 dále potvrzuje tuto situaci. "Eunuchové" představují ty lidi, kteří usilují o
osvícení v pravdě, v samotný okamžik aktivace negativního stavu ("tací se narodili z
mateřského lůna"); ty lidi, kteří získávají osvícení studováním různých vnějších
zdrojů ("eunuchové, které takovými udělali lidé"), a těch, kteří přišli na tento svět,
aby byli osvíceni o těchto záležitostech a svými prostředky bojovali s negativním
stavem, přemohli ho, a ukázali jiným cestu k pozitivnímu stavu kvůli všem
("eunuchové, kteří se udělali sami eunuchy kvůli Království nebeskému"). Ježíš
Kristus končí toto prohlášení slovy: "Ten, kdo to může přijmout, ať to přijme", což