Page 244 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI
P. 244
duchovnímu pokroku a ke všem jeho principům, jak jsou definovány v této knize. Kvůli
takovému účelu slouží duchovním potřebám a všem s nimi spojeným záležitostem
kteréhokoli jedince společnosti. Součástí duchovních potřeb je též potřeba mít
vhodné, účinné, funkční, příjemné, povzbuzující a inspirující fyzické prostředí - ať
tělesné, či vnější. Byť tomuto účelu slouží cokoli, má se vždy na mysli, že taková
prostředí a takové systémy jsou jen prostředky pro vyšší duchovní cíle, a ne cíle
samotné. Jakmile se stanou samotným cílem, ztrácejí veškerou svou progresivní
funkci a stávají se nebezpečím pro lidský duchovní život. Obrací se k reakční
monstróznosti, která pohltí veškerou duchovnost a její život.
Jelikož jsou však všechny lidské systémy vyvinuty lidskými tvory, mají sklon odrážet
jejich vlastní ideje, projekce a očekávání, což vede k vážné a katastrofální situaci.
Proto každé nové uspořádání lidských systémů musí započít s novým uspořádáním
lidského sebepojímání a sebezobrazování a vztahu lidí k Nejvyššímu, který ustanovuje
pravý duchovní účel života každého jedince.
Taková restrukturalizace je v souhlasu s uvědoměním si a přijetím pravého účelu
jedincova života a s následováním principů duchovního pokroku.
Aby se opětovně zajistily náležité poznání a vhodná motivace pro následování
takových principů, jsou otevřeny všechny úrovně lidské mysli a každý má přístup ke
všemu uvnitř sebe sama, což je třeba pro získání správného, vhodného, náležitého a
svobodné zvoleného sebepojetí a obrazu sebe sama. Toto vědomí vede každého
směrem k neustálému duchovnímu pokroku. Ověření, potvrzení, posílení a kontrola
toho, že pojetí sebe sama a vlastní obraz jsou vhodné, a taktéž toho, je-li vhodné
tempo a směr vlastního duchovního pokroku, jsou neustále přítomné a využívané kvůli
faktu, že veškeré informace o tom jsou neustále k dispozici v Niterné mysli a z ní
přiváděny zpět k jiným úrovním. Za takových okolností je zajištěno, že existuje úplný,
celkový a celistvý přístup k vlastní Niterné mysli, která určuje a poskytuje účel, obsah
a pojímání vlastního jedinečného sebepojetí a obrazu sebe sama.
Takové uspořádání je nejlepší zárukou toho, že se jakýkoli lidský systém nestane
nepravým a zpátečnickým. Bude to proto, že se lidské systémy nyní budují dle pravé
podoby a pravého obrazu lidí, a ne dle podoby a obrazu, které jsou zdeformované.
Jelikož tento pravý obraz a pravá podoba lidstva odvozují svou náplň a formu z
Nejvyššího, je jeho přirozená, normální a náležitá povaha vždy progresivní. V takové
povaze není myslitelné nic regresivního a reakčního. Toto je nejdůležitější ochrana
proti návratu ke starým vzorům lidských systémů. Jestliže neustále vzhlíží k
Nejvyššímu, stává se jedinec progresivně více a více podobným Nejvyššímu. A
protože je Nejvyšší Absolutně tvořivý, Dynamický, Aktivní a Progresivní, jeden se
stává neustále tvořivějším, dynamičtějším, aktivnějším a progresivnějším relativně jen
k Absolutnímu Nejvyššímu.
Na takovém pojetí se tedy buduje nové uspořádání lidských systémů.
V této kapitole se uvažuje o nové struktuře několika lidských systémů:
1. O nové struktuře systémů duchovních a náboženských. Tyto systémy lze uspořádat
jedině dle niterných náhledů, které přicházejí z Niterné mysli každého jednotlivce. V
takové situaci (niterného náhledu) se duchovní záležitosti u každého umisťují do jeho
vlastní Niterné mysli, kam patří a která určuje strukturu jednotlivcovy duchovnosti a
způsoby, jakými se provádí a uskutečňuje. Nemohou se do něj vkládat a jemu
vnucovat žádné vnější či zevní určení, předpisy či tužby. Proto nové uspořádání
duchovních či náboženských systémů v sobě nezahrnuje žádné vnější uctívání,