Page 241 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI
P. 241

času a prostoru nastává, probíhá a stává se, přichází do počátečního a zahajujícího
            stavu a procesu sebeuvědomění. Jelikož je povaha takového procesu relativní pouze k
            Absolutnímu   sebeuvědomění   Nejvyššího,   je   jedinec   motivován,   aby   neustále
            progresivně postupoval ke stále většímu stupni a větší míře intenzity sebeuvědomění.
            To vede ke stále progresivně většímu stupni a větší intenzitě ztotožnění se se sebou
            samým,   jako   jedinou   skutečností,   kterou   a   skrze   kterou   lze   neustále   více   a   více
            aproximovat Absolutní sebeuvědomění Nejvyššího.

            Čím více se tedy někdo progresivně ztotožňuje sám se sebou, tím větší totožnost má s
            Nejvyšším. čím více se ztotožňuje s Nejvyšším, tím získává větší a progresivnější stav
            a proces duchovnosti. Takže se stává neustále lepší a lepší a více duchovní lidskou
            bytostí.


            6.   Dle   principu   jedinečnosti.   To   je   progrese   stále   větší   mírou   odlišování   a
            individualizace za účelem toho, aby se jedinec stal unikátnějším, aby nastal neustále
            unikátnější proces extenze Nejvyššího, jímž se může projevit Absolutno přirozenosti
            Nejvyššího v kumulativním součtu všech čijících entit.

            Když  jakákoli  sentientní  entita   nastává,  probíhá   a   stává   se   v   určitém   časovém   a
            prostorovém bodě či v určitém stavu a procesu, vchází do počátečního, iniciačního,
            zárodečného stavu a procesu své vlastní jedinečnosti. Vrozeným a vlastním tvořivým
            principem se pohybuje vpřed a dále ke stále progresivně větší individualizaci svého já
            ve   stále  jedinečnější  sentientní  entitě,   která   se   nanejvýš   jedinečným   způsobem
            přibližuje Absolutní jedinečnosti Nejvyššího. Tento jedinečný způsob se může sdílet s
            každým   ve   Stvoření   bez   nutnosti  zbavovat  se   vlastní   jedinečnosti,   aby   se   mohla
            zakusit jedinečnost někoho jiného.


            7.   Dle   principu   obecenství.   To   je   pokrok   získáváním   většího   a   většího   stupně
            obecenství s veškerými sentientními tvory. Společným rysem je stále větší přibližování
            k Nejvyššímu mírou lásky a moudrosti a všemi důsledky majícími k nim vztah.


            Obecenství je také určeno společným úsilím všech, aby byli stále jedinečnějšími, více
            odlišnými a individualizovanými za účelem sdílení nekonečného počtu a nekonečných
            variací projevů Absolutního stavu a Absolutního procesu Nejvyššího. Takto se lze více
            přiblížit Absolutní přirozenosti Nejvyššího, který je Jednotou, Jedností a Harmonií
            všeho bez výjimky. Toto je samotným principem obecenství.

            V jednom časovém okamžiku, kdy  sentientní  entity nastávají, probíhají a stávají se,
            přicházejí do počátečního, iniciačního a zárodečného stavu a procesu obecenství se
            všemi   ostatními.   Jak   postupují   ke   stávání   se   sebou   samými,   získávají   stále   více
            společných   základů   a   rysů   se   všemi   ostatními.   Takové   obecenství   je   jedinečné
            vyjádřeno skrze jedincovu vlastní subjektivní zkušenost, která by jinak nebyla nikomu
            dostupná.

            Stvoření by tedy bylo ochuzeno o jedinečnost takové zvláštní zkušenosti a bránilo by
            se tak většímu přiblížení se Absolutnímu stavu a Absolutnímu rozpoložení. Je třeba si
            zapamatovat,   že  účastí   v   nekonečném   počtu   a   nekonečných   variacích   všech
            zkušeností skrze princip obecenství je jedinec  schopen se přiblížit této Absolutní
            kondici Nejvyššího.


            Jak lze vidět, je mnoho způsobů, směrů a cest, jimiž a skrze něž se odehrává neustálý
            duchovní  pokrok. Shora popsané principy  se vztahují plně  na všechny  sentientní
            tvory, na každého jedince, jakož i na celé člověčenstvo a všechny lidské systémy.
            Vždyť před Nejvyšším se celé člověčenstvo jeví především jako jedna lidská bytost či
   236   237   238   239   240   241   242   243   244   245   246