Page 240 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

jsoucna a bytí. Tyto nástroje jsou dány formou potenciálů - se schopností je rozvíjet
do úplného rozsahu - které jsou relevantní a mají vztah ke zvláště zvoleným krokům,
stupňům, úrovním či dimenzím bytí a ke zvoleným aspektům jejich projevu.

V okamžiku, kdy někdo vstupuje do jsoucna a bytí, zahajuje svůj neustálý progresivní
proces aktualizace a realizace všeho, co je jeho součástí a fakticky jím, za účelem a
kvůli potřebě této specifické manifestace a v rámci zvoleného stupně a úrovně takové
manifestace. Tento proces pokračuje zdokonalováním, zesilováním, vylepšováním,
rozšiřováním a obohacováním vlastních schopností, dovedností, pozic, vlastního
sebeuvědomění, sebepojímání, sebezobrazování a všeho ostatního od okamžiku
nastávání k bodu stávání se skrze probíhání.

3. Dle principu muitidimenzionality. Toto je pokrok krok za krokem, z úrovně k úrovni a
z dimenze k dimenzi. V určitém bodě jeden nastává, probíhá a stává se v určitém
stupni, kroku, úrovni a dimenzi pro toto zvolené časové období. Od tohoto okamžiku je
v neustálém pokroku, nejprve v rámci jednoho kroku k dalšímu kroku, pak od jedné
úrovně k úrovni druhé a pak od jedné dimenze k dimenzi druhé.

Nikdy nemůže zůstat navěky v jednom určitém bodě, pokud si to nezvolil. Ale taková
volba není ve fyzickém vesmíru dostupná kvůli povaze hmoty, která neustále padá
zpět sama na sebe a tíhne k sebepohlcování.

Volba zahájit duchovní pokrok ve fyzickém vesmíru implicitně i explicitně znamená, že
se jedinec již rozhodl nezůstat v tomto vesmíru, ale vstoupit do další dimenze. Tato
volba není dostupná ani v intermediálním světě, jelikož je to svět vyvažování já a idejí,
soudu i přípravy pro vstup do dalšího zvoleného kroku, vybrané úrovně a dimenze atd.
Opakuje se, že volba být v této dimenzi již znamená volbu postoupit někam jinam.
Jediným místem, které si lze zvolit k věčnému pobytu, je duchovní stav nebes.
Setrvávání na těchto úrovních ale znamená volbu pokroku v rámci těchto úrovní či
dimenzí v takzvaném spojitém módu jejich fungování.

Duchovní progrese v takovém stavu probíhá lineárně. Takový průběh je schopen více
a více aproximovat duchovnost, protože duchovnost sama probíhá jak v postupném
spojitém módu, tak zároveň i v odděleném souběžném čili nelineárním módu. Oba
směry jsou schopny se věčně přibližovat duchovnosti. To je důvodem, proč je možné
si zvolit věčné přebývání v nejniternějším stupni jednoho duchovního stavu, protože
to není stagnujícím rozpoložením, ale neustálým, postupným pokrokem.

4. Principem transcendence. Jelikož každá sentientní entita nastává, probíhá a stává
se z Absolutních principů Lásky a Moudrosti Nejvyššího, v okamžiku svého vzniku v
čase a prostoru jednotlivého kroku, stupně a jednotlivé úrovně či dimenze, vstupuje
do relevantního počátečního a startovního stupně lásky a moudrosti, dobra a pravdy,
který je specifický jen pro tento zvolený aspekt jejího projevu.

Absolutní hodnoty Lásky a Moudrosti, Dobra a Pravdy v relativních stavech a
procesech motivují neustálý duchovní pokrok směrem k přesahování v každém
okamžiku a každého okamžiku společného milování, dávání, přijímání, sdílení a
oplácení, zatímco se získávají vyšší a vyšší úrovně moudrosti, poznání a pravdy. Čím
více kdo miluje, tím více získává přesahujících zkušeností lásky, čím více toho ví, tím
více dosahuje přesahující moudrosti a pravdy v chápání principů lásky a moudrosti,
dobra a pravdy. V porozumění vlastní esenci a substanci se jedinec dostává ke stále
těsnějšímu přiblížení se Absolutní lásce a Absolutní moudrosti Nejvyššího.

5. Dle principu ztotožnění. To je postup směrem k „uvnitř“. Když někdo v určitém bodě