Page 247 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI
P. 247
na začátku duchovního úpadku a jsou nyní znovu přímo napojeni na lidstvo.
Poté, co je nové uspořádání hotovo, rození nových členů člověčenstva se bude dít
procesem speciálního dvojklonování, který byl již krátce popsán.
Za těchto podmínek se smysl a účel manželství a sexuality zcela změní. Slouží nyní
čistě duchovnímu pokroku.
Každá lidská bytost se nachází v odlišném a jedinečném stupni zvláštní lásky a její
moudrosti a v této zvláštní lásce a moudrosti. Existuje vždy náležitý duchovní soulad
mezi láskou a moudrostí a moudrostí a láskou. Láska miluje svou moudrost a
moudrost se stává moudřejší a moudřejší svoji láskou. Moudrost lásky činí lásku
intenzivnější, krásnější, hlubší a smysluplnější. Činí ji více a více milující. Láska
moudrosti činí moudrost hlubší, jedinečnější, více zvláštní a tvořivější.
V takovém zvláštním vztahu lásky a moudrosti se odráží potřeba jejich správného
poměru. Zvláštní kvalita lásky a její moudrosti vyžaduje ekvivalentně souměřitelnou
zvláštní kvalitu moudrosti a její lásky. Za účelem jejich sjednocení by nešlo vhodně
připojit jakoukoli jinou kvalitu.
Tento vztah dokonale odráží pravý význam maskulinity a femininity či princip těch,
kdo se nazývají manžel a manželka. Láska a její moudrost se projevuje principem
femininity a moudrost a její láska principem maskulinity. Souměřitelná souvztažná
kvalita jedné k souměřitelné souvztažné kvalitě druhé představuje vztah manželky a
manžela. Aby se mohl odehrát duchovní pokrok, je nutné a vysoce žádoucí, aby se
ustanovila tato jednota. V této jednotě dochází skrze princip výměny a sjednocení
všech maskulinních se všemi femininními principy a opačně k většímu přiblížení se
Nejvyššímu. Větším přiblížením k Nejvyššímu se jedinec stává více sám sebou; tím, že
se stává více sám sebou, naplňuje více účel svého života a stává se užitečnějším
sdílením svého jedinečného já se všemi ostatními jedinečnými sjednoceními v bytí.
Pravé jednosti já není možné dosáhnout bez procesu sjednocení maskulinity a
femininity jejich sdílením a výměnou. Z toho vychází nové uspořádání rodiny a
manželství. Rodina je nástrojem, který umožňuje takové sjednocení souměřitelných
zvláštních kvalit lásky a moudrosti, které patří jedna ke druhé jako jedna polovina
zapadá do druhé, doplňuje ji a tvoří celek - úplnou lidskou bytost. Tento neustálý stav
a proces sjednocení těchto dvou principů dává zrod novým duchovním ideám vyšší
lásky a moudrosti pro duchovní pokrok. Takové ideje jsou velmi jedinečné a jsou
využity při uspořádávání nových lidských bytostí tím, že se do nich promítá zvláštní a
jedinečný duchovní, duševní a fyzický obsah a jeho forma.
Kvůli této jedinečné konjunkci, výměně a jednotě maskulinních a femininních principů
se stávají jak muž, tak i žena skutečně jednou úplnou rodinou - jednotou, která se nyní
může sdílet s jinou jednotou ve společném snažení o neustálý duchovní pokrok.
Co se týká sexuality, ta se stává hlavním nástrojem konkrétního vyjádření sjednocení
lásky a její moudrosti s moudrostí a její láskou, jež se pak sdílí a vzájemně vyměňuje
se všemi ostatními jedinečnými kvalitami lásky a moudrosti v jejich obecném projevu
v jedinečných mužích a ženách, kteří nalézajíce jeden druhého si prostřednictvím
sexuálního styku vyměňují rozkoš a potěšení - výraz pravé lásky Nejvyššího a všech
ostatních. Sexualita pomáhá k větší seberealizaci, která pak vede k většímu
duchovnímu pokroku.
4. Nové uspořádání vzdělávacího a výchovného systému dětí se od starého zcela liší.