Page 248 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI
P. 248
Jak se uvedlo před tím, v určitém bodě se kvůli manipulacím pseudotvůrců lidé začali
rodit do vědomé neznalosti. Bylo nutné je od počátku všemu učit. Takové uspořádání
je plýtváním, je neproduktivní a netvořivé, je nepřirozené, nenormální a příčící se
pořádku. Lidé byli vyučováni ze zevního stupně čili z vnějšku, kde se nachází jen malé
poznání. Pravé poznání je uvnitř v niterné mysli, k níž byl přímý přístup uzavřen na
několik miliónů let. Taková nevědomost byla zavedena zevně, proto byla omezena
pouze na uvědomování a na fyzickou a biologickou strukturu lidských bytostí.
Nedotýkala se niterné úrovně lidské mysli a neměnila ji, a ani se jí nemohla dotýkat či
ji pozměnit. Jestliže by mohla, nebylo by možně žádné poučení. Že taková situace
existuje, lze spatřit ve složitém celku narozeného dítěte, které je schopno vnímat a
rozlišovat věci, jaké si nikdo nedovede ani představit. Ale jak se výuka dítěte počíná z
vnějšku, nastává úplné uzavření a dítě je odříznuto od zdroje ve své Niterné mysli.
Důvody pro toto uzavření byly již vysvětleny.
Jakmile se Niterná mysl otevře, jsou k dispozici a přístupné všechny znalosti všem,
kdo je touží získat a využít pro vlastní duchovní progresi. Za těchto okolností se
netoleruje žádná nevědomost.
Proces narození do plnosti vlastního poznání je zajištěn novými, jedinečnými ideami,
které nastávají, probíhají a stávají se jako výsledek výměny a sjednocení maskulinních
a femininních principů prostřednictvím sexuálního styku. Takové ideje obsahují plnost
idejí svého vlastního projevu, své konkretizace a aktualizace; nechybí v nich nic.
Jakmile se tyto ideje vytvoří, je veškeré poznání o jejich stávání se uvnitř nich samých.
Do nich se promítne nadělení ducha tohoto jednotlivého života z Nejvyššího (po
zjištění, zdali si svobodně přejí se konkretizovat), takže se stávají živými s plnou
znalostí odpovídající potřebě bytí, existence a pokroku.
Kvalita, rozsah a zvláštnost poznání je určena zvláštností obsahu jakékoli takové ideje.
Ve všeobecném smyslu existuje vždy plnost jakéhokoli poznání, protože Niterná mysl
je ve svých aspektech univerzální. Obecné a společné poznání, které je nutné pro
řádné fungování, tvořivé úsilí a rozhodování, se nicméně vždy obohacuje a umocňuje
zvláštním poznáním, které se vztahuje jen ke zvoleným životním stylům, povoláním a
cestám duchovního pokroku a obsahu užitečnosti, který si kdo zvolí.
Od okamžiku objevení se jakékoli takové ideje v konkrétní formě lidské bytosti počíná
se vrozená plná znalost zvláštního rozšiřovat, obohacovat a progresivně rozvíjet
jedinečným tvořivým úsilím a příspěvkem každé lidské bytosti, která si svobodně zvolí
se takového rozvoje zúčastnit. Tak jedinec zahajuje s plným poznáním a kráčí dle
principů duchovní progrese navěky vpřed ke stále většímu a většímu poznání.
Za těchto podmínek nevyžadují vzdělávací systémy zvláštní typy škol či učitelů, ale jen
koordinátory, kteří zajišťují, že se všechny nově vybudované a získané poznatky
dodatečně k vrozeným budou sdílet, předávat a náležitě rozdělovat ve prospěch
každého. V procedurách a progresi instrukce vždy přicházejí od Nejvyššího,
duchovních rádců od Nejvyššího a z výměny všech nově získaných poznatků.
Koordinátoři systému opět sestávají ze sedmi nejmoudřejších a nejláskyplnějších
členů společnosti, kteří prokážou zvláštní zájem, talent, nadání a schopnosti, co se
této specifické koordinace týče. Jsou pověřeni přímo Nejvyšším.
5. V nové struktuře lidských systémů je jeden zcela nový (ve skutečnosti starý a
zapomenutý) systém, který nebyl součástí starého uspořádání. Ve starém uspořádání
byla planeta Země izolována a umístěna takříkajíc do karantény. A donedávna nebyly k
dispozici ani přímá komunikace a výměna s jakýmikoliv jinými fyzickými planetami,
galaxiemi, vesmíry či dimenzemi, ani přímý přístup k nim z důvodů uvedených jinde v