Page 248 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI
P. 248

Jak se uvedlo před tím, v určitém bodě se kvůli manipulacím pseudotvůrců lidé začali
            rodit do vědomé neznalosti. Bylo nutné je od počátku všemu učit. Takové uspořádání
            je plýtváním, je neproduktivní a netvořivé, je nepřirozené, nenormální a příčící se
            pořádku. Lidé byli vyučováni ze zevního stupně čili z vnějšku, kde se nachází jen malé
            poznání. Pravé poznání je uvnitř v niterné mysli, k níž byl přímý přístup uzavřen na
            několik miliónů let. Taková nevědomost byla zavedena zevně, proto byla omezena
            pouze   na   uvědomování   a   na   fyzickou   a   biologickou   strukturu   lidských   bytostí.
            Nedotýkala se niterné úrovně lidské mysli a neměnila ji, a ani se jí nemohla dotýkat či
            ji pozměnit. Jestliže by mohla, nebylo by možně žádné poučení. Že taková situace
            existuje, lze spatřit ve složitém celku  narozeného dítěte, které je schopno vnímat a
            rozlišovat věci, jaké si nikdo nedovede ani představit. Ale jak se výuka dítěte počíná z
            vnějšku, nastává úplné uzavření a dítě je odříznuto od zdroje ve své Niterné mysli.
            Důvody pro toto uzavření byly již vysvětleny.


            Jakmile se Niterná mysl otevře, jsou k dispozici a přístupné všechny znalosti všem,
            kdo je touží získat a využít pro vlastní duchovní progresi. Za těchto okolností se
            netoleruje žádná nevědomost.

            Proces narození do plnosti vlastního poznání je zajištěn novými, jedinečnými ideami,
            které nastávají, probíhají a stávají se jako výsledek výměny a sjednocení maskulinních
            a femininních principů prostřednictvím sexuálního styku. Takové ideje obsahují plnost
            idejí svého vlastního projevu, své konkretizace a aktualizace; nechybí v nich nic.
            Jakmile se tyto ideje vytvoří, je veškeré poznání o jejich stávání se uvnitř nich samých.
            Do  nich  se   promítne  nadělení   ducha  tohoto  jednotlivého  života   z Nejvyššího  (po
            zjištění, zdali si svobodně přejí se konkretizovat), takže se stávají živými s plnou
            znalostí odpovídající potřebě bytí, existence a pokroku.


            Kvalita, rozsah a zvláštnost poznání je určena zvláštností obsahu jakékoli takové ideje.
            Ve všeobecném smyslu existuje vždy plnost jakéhokoli poznání, protože Niterná mysl
            je ve svých aspektech univerzální. Obecné a společné poznání, které je nutné pro
            řádné fungování, tvořivé úsilí a rozhodování, se nicméně vždy obohacuje a umocňuje
            zvláštním poznáním, které se vztahuje jen ke zvoleným životním stylům, povoláním a
            cestám duchovního pokroku a obsahu užitečnosti, který si kdo zvolí.


            Od okamžiku objevení se jakékoli takové ideje v konkrétní formě lidské bytosti počíná
            se   vrozená   plná   znalost   zvláštního   rozšiřovat,   obohacovat   a   progresivně   rozvíjet
            jedinečným tvořivým úsilím a příspěvkem každé lidské bytosti, která si svobodně zvolí
            se takového rozvoje zúčastnit. Tak jedinec zahajuje s plným poznáním a kráčí dle
            principů duchovní progrese navěky vpřed ke stále většímu a většímu poznání.

            Za těchto podmínek nevyžadují vzdělávací systémy zvláštní typy škol či učitelů, ale jen
            koordinátory,   kteří  zajišťují,   že   se   všechny  nově   vybudované   a   získané   poznatky
            dodatečně   k   vrozeným   budou   sdílet,   předávat   a   náležitě   rozdělovat   ve   prospěch
            každého.   V   procedurách   a   progresi   instrukce   vždy   přicházejí   od   Nejvyššího,
            duchovních   rádců   od   Nejvyššího   a   z   výměny   všech   nově   získaných   poznatků.
            Koordinátoři   systému   opět   sestávají   ze   sedmi   nejmoudřejších   a   nejláskyplnějších
            členů společnosti, kteří prokážou zvláštní zájem, talent, nadání a schopnosti, co se
            této specifické koordinace týče. Jsou pověřeni přímo Nejvyšším.


            5. V nové struktuře lidských systémů je jeden zcela nový (ve skutečnosti starý a
            zapomenutý) systém, který nebyl součástí starého uspořádání. Ve starém uspořádání
            byla planeta Země izolována a umístěna takříkajíc do karantény. A donedávna nebyly k
            dispozici ani přímá komunikace a výměna s jakýmikoliv jinými fyzickými planetami,
            galaxiemi, vesmíry či dimenzemi, ani přímý přístup k nim z důvodů uvedených jinde v
   243   244   245   246   247   248   249   250   251   252   253