Page 103 - pzncelek
P. 103

Je nutné opravit toto obecně přijaté překroucení, jež je výsledkem falešné interpretace
            doslovného   významu   Bible,   některých   výroků   ve  Swedenborgových  spisech   atd.   Ve
            skutečnosti to znamená, že lidé sami o sobě, bez přítomnosti Nejvyššího v jejich myslích,
            by neznamenali nic víc než zlo. Poněvadž jediným zdrojem všeho pozitivního je Nejvyšší,
            nedostatek   Jeho/Její   přítomnosti   ve   vlastní   Niterné   mysli   značí   postrádání   čehokoliv
            pozitivního. To by také znamenalo, že by nikdo nemohl být ani existovat. Opakuje se znovu,
            že to, co tyto doslovné výroky označují, je potencionalita stát se negativním. Být skutečně v
            doslovném smyslu 100 % negativní je naprostý nesmysl, protože odejmutí Nejvyššího z
            vlastní Niterné mysli by znamenalo okamžitou a věčnou smrt.

            Proto   není   moudré   pohlížet   na   věci   ve  finalistických  kondicích,   stavech   a   procesech.
            Prohlašovat, že člověk není nic víc než zlo znamená prohlašovat, že člověk je absolutně zlý.
            Toto je  finalistický  výrok. Být absolutně zlým znamená, být nestvořeným a bez původu;
            znamená to, že zlo je absolutní a vždy je, a proto nemůže být nikdy změněno nebo zrušeno.
            Jestliže jeden je zlý v tomto  spoluvýznamu, nemůže se udělat nic pro změnu vlastního
            stavu a rozpoložení. To také znamená, že tu je ještě jedno absolutní bytí vedle Nejvyššího.
            Taková   tvrzení   se   vzájemně   vylučují,   protože   logicky   nemohou   existovat   dva   stavy   v
            absolutní kondici. Pokud by mohly, více by už nebyly absolutními.

            Přemlouvání,   použité   negativním   stavem   jako   zbraň   v   jeho   válkách,   sestává   z
            přesvědčování lidí, aby věřili, že negativní stav je sám sebou a v sobě absolutní, že je
            nestvořen a nepochází z Nejvyššího a že lidé jsou zlí a zatracení. Proč by se lidé měli snažit
            být něčím jiným, jestliže bez ohledu na to, co dělají nebo v co věří,  zůstane vždy „faktem“,
            že nejsou ničím jiným než zlem a že to je jejich věčný osud?  Takové přesvědčení vede a
            udržuje lidi v negativním stavu, zabraňujíc jim, aby věřili, že je pro ně možné být dobrými.


            Jedním z mnoha důvodů inkarnace Nejvyššího na Zemi ve formě Ježíše Krista bylo ukázat
            lidem, že i oni mohou být dobrými tím, že přijmou za fakt přítomnosti Nejvyššího v nich.
            Poukázal na to, že Otec byl v Něm a že On byl v Otci. Navíc ukázal, že On je v nich a oni jsou
            v Něm. Přijetím tohoto aktu dělá jedince méně a méně negativním a více a více samým
            sebou, což je pozitivní.

            Pozitivní síly ve své kumulativní snaze neustále vyvažují metody a taktiky války negativního
            stavu tím, že stále zdůrazňují přítomnost Nejvyššího v Niterné mysli, zdůrazňujíce možnosti
            každého,  aby   byl   lepší  lidskou   bytostí   a   rozvíjel  se  duchovně  na  věčnost,   a   neustále
            připomínajíce   lidem,   že   nepozorovaná   odvádění,   přesvědčování,   obviňování,   pocity
            nesprávného konání a viny atd. nejsou z nitra, jak negativní stav chce, aby uvěřili, že jsou
            uvaleny z vnějšku negativním stavem a lidé je mohou přijmout nebo odmítnout. Lidé jsou
            vinni   jen   do   té   míry,   jakou   přijímají   tato   namlouvání   a   přesvědčování   a   věří   těmto
            namlouváním a přesvědčováním ohledně toho, že jsou vinni. Ne více a ne méně.

            Tato situace silně zdůrazňuje důležitost denního sebezkoumání a  sebezkoušení, aby se
            určil zdroj těchto namlouvání, přesvědčování, pocitu nesprávného konání a viny atd. Tímto
            způsobem je jeden schopen se oddělit od jakýchkoli takových vnucování a přestat věřit, že
            přicházejí z jeho nitra..

            A znovu se opakuje, že v dějinách negativního stavu a jeho válek se tyto zbraně stávají více
            a   více   rafinovanějšími,   lstivějšími,   věrohodnějšími   a   efektivnějšími.  Ale   tak   je   tomu   u
            obranných zbraní pozitivního stavu.


            3. Třetí oblíbenou zbraní používanou negativním stavem v jeho duchovních válkách proti
            pozitivnímu   stavu   je   vlévat   a   vkládat   do   lidí   pochybnosti,   podezření,   zmatky,   rozpaky,
            neurčitosti, nejistoty, váhavosti, otálení, obavy, pocit nebezpečí atd. Tyto zbraně mohou být
            srovnány s různými malorážnými palnými zbraněmi, které mají více osobní povahu, obvykle
            pro vlastní sebeobranu v lidském smyslu.

            Tyto   taktiky   udržují  každého   v  neustálém  stavu   pochybnosti,   podezření   ohledně  sebe,
            vlastních idejí, dostižení, duchovnosti, existence Boha atd. vnášejíce do lidských životů
   98   99   100   101   102   103   104   105   106   107   108