Page 102 - pzncelek
P. 102

Pochopení   tohoto   faktu   může   jednomu   dát   vhled   ohledně   toho,   proč   je   tak   důležité
            zachovávat v sobě pouze pozitivní ideje, myšlenky, koncepty a všemi prostředky odmítnout
            jakékoliv negativní, protivné a opoziční ideje atd., které jsou promítány negativním stavem
            pekel. Činí-li takto, jedinec v sobě, evokuje obranný systém pozitivního stavu a přispívá k
            oslabení negativního stavu jak uvnitř sebe, tak i v universálním smyslu.


            S jistotou lze říci, že všechny ostatní zbraně, taktiky a metody užívané negativním stavem v
            jeho duchovních válkách jsou odvozeny z principů popsaných v tomto bodě.

            2. Metody přesvědčování, namlouvání, obviňování, vytváření pocitu nesprávného konání a
            vkládání pocitu viny se kumulativně odvozují z výše zmíněných zbraní.

            Tato negativní přesvědčování jsou oblíbená a využívána negativními silami a do jisté míry
            korespondují s ručními typy zbraní, užívaných na Zemi, jako např. pušky, granáty, bazuky,
            miny atd.

            Negativní stav ve své kumulativní snaze neustále promítat do členů pozitivního stavu a do
            svých   vlastních   členů   všechny   druhy   přesvědčování,   negativní   přirozenosti   a   falešné
            interpretace „dobra a pravdy“, jako např. naznačování co do možnosti, že se jeden nachází
            v deformacích dobra a pravdy, přímého obviňování z bytí ve stavu překroucení, vkládání
            pocitu, že jeden vždy dělá něco strašně špatného a že by měl být potrestán, neustálé viny
            za všechno, co  se  děje v jedincově  „uvnitř“ i „vně“ atd., čehož seznam by mohl být
            nekonečný.

            Prohnanost, vychytralost a nebezpečí těchto taktik spočívá ve faktu, že se taková negativní
            konotace zdá přicházet jakoby z nitra jedincovy vlastní mysli a ten má sklon věřit, že ve
            skutečnosti je jejich producentem a že hovoří jeho svědomí. Jestliže je to takhle, pak to
            musí být pravda. Proto se cítí bezcenný, k ničemu, zasluhující bídu, utrpení, neštěstí a
            věčné zatracení. Samozřejmě neexistuje žádný hmatatelný důkaz, že toto pochází z „uvnitř“,
            ale oblíbený trik negativního stavu je hrát svou starou notu víry různých náboženství v to,
            že jedinec není nic než zlo, které je uvnitř i venku a že na jedincově existenci není nic
            dobrého   ani   pozitivního.   Tato   běžná   falešná   víra   se   zvěčňuje   interprety   doslovného
            významu Bible, špatnými výklady Swedenborgových spisů a mnohým jiným. Pokud jeden
            pokračuje v takovéto víře, nevyhnutelně se odevzdává tomu, aby cítil negativní myšlenky o
            sobě samém, jež jsou nasycovány  všeprostupujícím  pocitem viny, pocitem nesprávného
            konání, naznačování toho, že jeden nezasluhuje nic dobré a pozitivní atd. Toto jsou všechny
            zbraně negativního stavu, které používá ke zničení všeho pozitivního. Kdykoliv se jim věří a
            přijímají se, potom je napájen a podporován negativní stav.


            Realita této situace je však zcela odlišná. Protože každý naživu má uvnitř sebe Niternou
            mysl (jinak by nemohl žít), má každý v sobě přítomnost Nejvyššího. V takové přítomnosti
            Nejvyššího uvnitř vlastní Niterné mysli je dobro a pravda jedincovy existence, bez ohledu
            na to, jak zlým by se jeden zevně zdál, nebo na to, jak mnoho by se zdál ztotožněný se zlem
            a nepravdou.

            Bylo by duchovní ohavností tvrdit, že všechno v lidské mysli je zlé a falešné, poněvadž to
            by znamenalo, že přítomnost Nejvyššího v jedincově Niterné mysli je také zlá a falešná. Zlo
            jedincova vlastního stavu je určováno vlastním postojem a pozicí vůči této přítomnosti.
            Pokud se odmítá přítomnost Nejvyššího ve vlastní Niterné mysli a nebo dokonce odmítá
            existenci samotné Niterné mysli, jeden se ztotožňuje s negativním stavem, kdy oponuje
            zdroji  všeho   pozitivního.  To   ovšem   neznamená,  že   takováto   pozice   a  postoj   ochuzuje
            jedince o schopnost  se  od něj oprostit. Schopnost jednoho odpoutat se od vlastního
            negativního postoje a pozice směrem k přítomnosti Nejvyššího a schopnost přijmout tuto
            přítomnost   ustanovuje   jedincovo   věčné   dobro   a   pravdu.   Bez   takovéto   schopnosti   by
            nemohl přežít ani dýchat. Proto tvrdit, že člověk není nic než zlo, je hnusnou a odpornou
            zbraní negativního stavu, kterou využívá v duchovních válkách proti stavu pozitivnímu.
   97   98   99   100   101   102   103   104   105   106   107