Page 490 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 490
KAPITOLA 24.
vše, co byste se snažili je naučit jakýmkoliv jiným způsobem a cestou (jak tomu
vskutku bylo v mnoha případech podobné dotěrnosti).
Z tohoto důvodu rčení v záporech jim muselo být prezentováno nejen v negativních
termínech, ale i jako rozkaz a hrozba: ‚Musíš to dělat takto, nebo!‘
Jak můžete vidět z tohoto kratičkého expozé a z již dřív uvedeného, Desatero
přikázání bylo napsáno v negativních termínech z pozice negativního stavu,
jazykem negativního stavu. Žádné jiné prostředky sdělování v té době pro lidské
tvory neexistovaly.
Tím, že Desatero přikázání bylo napsáno negativním jazykem, nemá ve svém
čehokoliv pozitivního.
doslovném smyslu žádnou konotaci lásky či Je přísné, posvátně
vážné a výhrůžné. A Bůh, který nařizuje, je proto velmi přísný, vážný, krutý, trestající a
žárlivý na Svou moc. Aby se zdůraznila Jeho krutost, je zobrazen jako mužský. Mužové
v těch dnech sebou představovali koncentraci agrese, krutosti a násilí. Takový druh
boha bude k vám milosrdný a milý jenom tehdy, budete-li doslovně poslouchat
všechna jeho přikázání. V okamžiku, kdy odbočíte jakkoliv od toho, co je nařízeno a
přikázáno podle doslovného písmene tohoto zákona, zabije vás nemilosrdně a bez
žádného ohledu na dobré či pozitivní skutky, které jste mohli vykonat, než došlo k
tomuto nepatrnému vybočení. Toť jak Bůh byl a je pojímán z pozice negativního stavu,
což bylo životním stylem lidských tvorů té doby a ještě ve většině případů také
v přítomné době. Neopovažujete se mluvit příliš hodně - vůbec-li - o lásce. Jak můžete
pociťovat lásku vůči takovému bohu? Jediné, co můžete cítit, je strach a - hluboko ve
svém nitru - nenávist. Abyste se mohli vyhnout jeho kruté odvetě, snažíte se mu co
možná nejvíc vyhýbat, nebo se poslušně stanete jeho otrokem v naději, že vás nezabije,
ale na místo toho vám požehná hojností materiálního a hmotného dobra nebo
dlouhým životem na vaší planetě, jak vysvítá z pátého přikázání.
Avšak jakmile se náležitý vztah mezi lidskými tvory a vůči Bohu definuje termíny
Desatera přikázání a po té, co jsou pevně zakořeněna ve většině existujících lidských
právních, etických a duchovních zákonů, pak se smí začít s modifikací jejich významu.
Dříve, než se udál První příchod Ježíše Krista na vaši planetu, nemohlo dojít k této
modifikaci. Duchovním principem je, že jakákoliv modifikace, změna či zrušení
jakéhokoliv zákona může nastat jenom v důsledku jeho splnění. Problém však byl, že
nikdo z lidských tvorů na planetě Nula nebyl schopen toto podniknout. Neschopnost
tohoto výkonu do nekonečna by nakonec mohla zničit lidskou rasu. Neschopnost splnit
či doslovně se řídit podle toho zákona přináší odplatu. Trest či odplata za nenáležité
plnění je inherentní v jakémkoliv zákoně, definovaném v záporech, jak je tomu u
Desatera přikázání. Pokud si pamatujete, existoval v té době jen jeden druh trestu -
smrt. V tomto případě nejen fyzická, ale také duchovní smrt. Duchovní smrt je horší
než fyzická, poněvadž znemožňuje hledání a chápání pravdy. Kombinace obou smrtí za
okolností tehdy existujících nedávala než velmi malou šanci nebýt uzamčen v jednom
stavu do nekonečna. Jelikož žádný lidský tvor nebyl schopen splnit tyto zákony či
přikázání, bylo lidstvo odsouzeno k věčnému zatracení. Jeden z hlavních důvodů, proč
se Nejvyšší vtělil na vaší planetě ve formě Ježíše Krista, byl, aby zabránil, aby se tak
stalo.
