Page 487 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 487

Kapitola dvacátá čtvrtá




                                      DESATERO NOVĚ NAVŠTÍVENÉ




            Dne  12.   května  1988  v  4:45  hodin  ráno  bylo  ke  mně  znova  slovo  Pána  Ježíše  Krista,
            řkoucí:


            „Přišel  čas,   abychom  zvážili  obsah  a  význam  Desatera  přikázání  ve  světle  této  porce

            Nového   zjevení.   Jak   víte,   mnoho   bylo   o   něm   řečeno   přímo   i   nepřímo   v  předešlých
            knihách  Nového  zjevení     a  také  v  této  knize.  Velice  obsáhlý  a  hluboký   výklad   desatera
            byl  dán   prostřednictvím  Emanuela  Swedenborga.           Všechny   výše   uvedené   výklady,
            týkající   se   obsahu   a   významu  Desatera   přikázání,    jsou   plně   platné   a   použitelné  -  s

            některými modifikacemi           -  dokonce   i v  přítomné době.   Nicméně v této kapitole se musí
            vzít  v úvahu některá jiná pojímání desatera.


            V   původní   verzi  Desatera   přikázání    v   podání  Mojžíše   a   jak   jej  překládá  Nová   verze
            Svaté  Bible krále Jakuba    jsou zaznamenána takto (Exodus 20:2-10):

                    ‚Já jsem Pán, tvůj Bůh; kdo tě vyvedl z egyptské země, z      domu zajetí.

                    Nebudeš    mít jiné   bohy mimo Mne.

                    Nezhloubíš si žádný obraz ani žádnou podobu čehokoliv,           co je nahoře na
                    nebi,  dole  na  zemi  nebo  ve  vodách  pod  zemí:  nebudeš  se  jim  klanět  ani
                    jim  sloužit.   Neboť  já  jsem  Pán,  tvůj  Bůh,  jsem  žárlivý.  Stíhám  nepravost
                    otců   na synech do  třetího   i čtvrtého pokolení těch, kteří Mě nenávidí,


                    ale  prokazuji  milosrdenství  tisícům    těch,  kteří  Mě  milují  a  Má  přikázání
                    zachovávají.
                    Nevezmeš   jméno  Pána,   svého   Boha,   nadarmo,      neboť   Pán   nenechá   bez
                    trestu toho, kdo bere Jeho  jméno nadarmo.

                    Pamatuj  na den    spočinutí, abys jej světil.

                    Šest  dní  budeš  pracovat  a  dělat  všechno  své  dílo,  ale   sedmý  den  je  den
                    spočinutí   Pána, tvého Boha. V něm nebudete dělat  žádnou práci: ani ty  ani
                    tvůj  syn  ani  tvá  dcera,  ani  tvůj  otrok  a  tvá  otrokyně,   ani   tvé  dobytče  ani
                    tobě cizinec, který  je v tvých branách. Neboť v šesti dnech učinil     Pán nebe
                    i  zemi,   moře  a   všechno,   co   je   v   nich,   a  sedmého   dne   spočinul.   Proto
                    požehnal Pán    den spočinutí a posvětil  jej.

                    Cti  svého  otce  i  matku,  aby  tvé  dny  mohly  být  dlouho  na  zemi,  kterou   ti
                    dává Pán, tvůj Bůh.
                    Nebudeš vraždit.

                    Nedopustíš se    cizoložství.

                    Nebudeš  krást.
   482   483   484   485   486   487   488   489   490   491   492