Page 202 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

KAPITOLA 11.

špatného konce a se špatnými úmysly. Přibližují se k tomu z pozice hříchu. Je hříšné
a
užívat jména Božího a duchovních principů pro nízké, sobecké manipulativní důvody.
Myšlenka, sklon, přání a provedený čin při jejich užití mající takový účel na mysli, tvoří
to, co je specifický hřích. V tomto spočívá každý jednotlivý hřích.

Ale ještě svéráznějším aspektem projevení hříchu je říkat jednu věc a dělat přesně
opak toho, co se říká. Vhodný příklad tohoto druhu hříchu mohou zobrazit sexuální
skandály, o nichž slyšíte v náboženských kruzích (v USA). Vezměte na příklad případ
Jima a Tamy Bakkerových a Jimmy Swaggarta (o kterých se nyní mluví nejvíce). Samo
sebou a o sobě to, co provedli, může, ale také nemusí být hříšné. Mít pohlavní styk s

prostitutkou nebo s někým jiným než s manželským partnerem, je samo o sobě

neutrální. Hřích nespočívá v samotném činu. V tomto případě hřích začíná typem

postoje, chování, pocitů a potřeb, s nimiž se přistupovalo ke zmíněným ženám. Kdyby
tento přístup měl na zřeteli vzájemný prospěch, obecné blaho, respektování potřeb
sexuálního partnera, oboustranné sdílení rozkoše a prožívání radosti při sexuálním

styku, pak by se byl nespáchal žádný hřích a také žádný skandál by nemusel
následovat. A dále by mohli kázati své falešnosti ve jménu Božím. Nezhřešili tedy v
samotném aktu, ale špatným postojem a duchovním pokrytectvím. Učit milióny
lidských tvorů o pekelném ohni a síře jako trestu za cizoložství, přitom považovat
pohlavní styk za hřích za všech okolností, pokud k němu nedochází mezi manželskými

partnery - a to jen v určité poloze - a pak běžet ven a činit přesně to, co u jiných

zatracovali, tohle je tedy opravdovský hřích. Je to hřích licoměrností. Porušuje všechny
pravé duchovní principy a plivá do tváře pravému Pánu Ježíši Kristu.
Má tedy hřích jako takový v globálním smyslu svůj specifický původ, jak je jasné z
obecné definice hříchu. Ale jeho projevování je zcela jinou záležitostí. Může mít

ohromné množství forem, kombinací, stavů, projevů a procesů. Projevování hříchů je
tak mnohočetné, jak mnoho je lidských i jiných tvorů v negativním stavu. Konec konců,
hřích existuje jen proto, že lidští i jiní tvorové si jej zvolili jako životní styl.

Nejobyčejnější (ale nejméně brané v úvahu) projevování hříchu lze vidět v lidských

problémech. V obecném smyslu jsou z tohoto hlediska všechny lidské problémy
následkem nějakého hříchu. Jelikož hřích je čistě duchovním stavem (odvozeným z

popření či odvrhnutí všech náležitých duchovních principů), stopu všech lidských
problémů možno sledovat k duchovním kořenům. Zde je důvod, proč v předešlé dávce

Nového zjevení bylo uvedeno, že lidské problémy jsou hříchem (na příklad v knize

Kdo jsi a proč jsi zde?).

Jak si pamatujete, členové pozitivního stavu nikdy nemusí prožívat či mít lidské

problémy. Činí to, co je normální. Je normálním odmítat a distancovat se od výše

zmíněných idejí (jak byly uvedeny v obecné definici hříchu). Proto tímto činem
odvrhují hřích jako něco, co nemá realitu. A protože není žádný hřích, nemůže
docházet k nijakým problémům. Vytváření lidských problémů je (bez jakýchkoliv
výjimek a výhrad) závislé na existenci hříchu. Z tohoto hlediska je definice lidských
problémů následující:

Lidské problémy jsou symptomy špatných duchovních postojů, systémů víry

s
a životních stylů nesouladných pravými duchovními principy života a