Page 204 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 204

KAPITOLA  11.
            vaší planetě a po celé  zóně vymístění.


            Aktivovat   negativní   stav   byl   zlý   čin.    Proto  všechna   zla   jsou   hříchem.  Falšovat,
            překrucovat či  prznit pravdu  jakýmkoliv způsobem  je  činem zla.  Proto         něco takového
            činiti je   hříchem.  Tedy  zla se vztahují k záměrným činitelům projeveného hříchu.


            Ne  všechny  lidské  hříchy  jsou  záměrné,  a  tudíž  zlé.  Nicméně  všechna  zla  jsou  hříchy,
            neboť  zlý  čin,  má-li  být  klasifikován  jako  zlý,  musí  mít   zlomyslný   záměr   provést  něco
            násilného  vůči  dobru,  v  tomto  případě  vůči  pozitivnímu  stavu  a  vlastnímu  Stvořiteli.
            Úmyslné   popření   či   zamítnutí   jsoucna   a   bytí  Stvořitele     a   Jeho/Jejích   pravých
            duchovních principů      nebo popření a    odvrhnutí skutečnosti, že veškerý život      původně
            povstal   ze  Stvořitele,  je   aktem   násilí.    Činí-li   se   to   se  zlovolným   úmyslem,   s   cílem
            nahradit    či odvodit takový druh života od někoho jiného, kdo není pravým pramenem
                                                         této
            života, je  to  akt zla.   Zfalšovat pravdu  o     záležitosti a odůvodnit  potřebu odvozovat
            zdroj života  od pramene jiného      než pravého   Stvořitele,   je dalším aktem zla.   V souladu s
            výše  uvedenou definicí hříchu, oba tyto akty jsou hříšné.

            Provede-li však někdo něco       hříšného  bez zlého  úmyslu,   pak  se to   nemůže považovat za
            zlo.   Je  to  chyba úsudku   či  nevědomost  z                                              co je
                                                           nedostatečné znalosti a  nechápání toho,
            dobré   a   náležité.   Naneštěstí   je   pojem   hříchu   tak   zkreslen   a   nesprávně   pochopen   na
            vaší   planetě      -  kvůli   všem   nepravdám  a   zkaženostem,  jež   pronikly   všemi  vašimi

            církvemi   a   kulty     -  že  všechno,   co   se   činí   proti   dogmatům   a   nařízením   církevních

            doktrín       či  nauk,  je  považováno  za  hřích.  Katolická  církev  přišla  na  příklad  s  několika


            neodpustitelnými   hříchy,   které       -  dopustí-li   se   jich   kdo  -  uvrhují   do   pekel  na  věčná


            muka.   Taková   definice  hříchu   a   neodpustitelného   hříchu  a   odsuzování    lidí  na   věčné
            zatracení v peklech        -  bez jakékoliv příležitosti  -   představte si: navěky, navždy  -   vyznat
            své hříchy, poprosit o milost a odpuštění       a dostat odpuštění  -   je  ukrutnou ohavností.   Je
            to  nejzazší    hřích,  neboť   je  spáchán   se  zlým   úmyslem   zatracovat   lidi   na   věčnost  a


            zfalšovávat    pravou Přirozenost Pána     Ježíše Krista.
            Pro toto ohavné  spoluoznačení       pojmu hříchu  -   jak se uvozuje ve všech církvích na vaší
            planetě a  po celé zóně    vymístění  -   Pán Ježíš Kristus   ustanovuje, aby se termínu ‚hřích‘
            déle neužívalo v    oblastech pozitivního  stavu,  ani nikým,  kdo žije  na území negativního
            stavu,   ale   sám    je   pozitivní   povahy.   Je   tedy   tímto   slovo   ‚hřích‘  nahrazeno   výrazem

            ‚negativní   stav‘.  Termín  ‚negativní stav‘   je všeobsáhlý, zahrnuje   všechno,   co se vztahuje
            na hříchy, zla a nepravdy.


            Definice  negativního stavu v  Novém zjevení       vylučuje jeho   věčné trvání. Proto kdokoliv
            se   ztotožnil   s   negativním   stavem,   vždy   bude   mít  příležitost     -  nehledě   nato,   čeho   se

            dopustil       -  obrátit   se  do  pozitivního   stavu,  vyzná-li   svou   negativitu   (hříchy,   zla   a


            nepravdy),  poprosí-li   o   udělení   milosti      a  odpuštění  a   o   to,   aby   se   transformoval   v
            pozitivní entitu.


            Jak bylo uvedeno v knize  Hlavní ideje Nového zjevení,       akt spásy  Pána  Ježíše Krista  tím,

                                                                                                       -

            že  On/Ona je absolutní        -  má absolutní platnost pro všechny časy,  všechna místa a pro

            všechny    okolnosti  a  stavy.  Pán  Ježíš  Kristus  nedělá  nic  v  relativním  smyslu.  Prohlásit,

            že  čin  spasení  Pána  Ježíše  Krista    je  omezen  časem,  prostorem,  stavem,  okolnostmi  či

            rozsahem,   znamená   ohraničit   moc   a   schopnosti   Jeho/Jejího   Absolutního   stavu.
   199   200   201   202   203   204   205   206   207   208   209