Page 152 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 152
KAPITOLA 8.
Posoudíte-li průběh posledního soudu, jaký byl a je nyní ve vašem světě, pak
Swedenborgo vo vnímání bylo správné. Nesprávnost vjemu je zřejmá - jako i v mnoha
jiných závěre ch - když se to považuje za stav permanentní. Má se za to, že tak tomu
bude vždy, a že místo posledního soudu bude či dosud bylo vždycky v mezisvětě
duchů. Mylnost tohoto závěru jako i jiných úsudků se může přičíst doslovné
interpretaci údajů v Biblí Svaté. Je zajímavým postřehem, když se zde poznamená, že
ačkoliv Swedenborg byl první, komu bylo dáno poznání a zjevení o vnitřním,
duchovním smyslu Biblí Svaté, v tomto ohledu se přece zmýlil, posoudiv některé její
výrazy doslovně. Dospěl k názoru, jako všichni křesťané do tohoto dne, že když jednou
lidé jsou odsouzeni či sami sebe
odsoudí k pobytu v pekle, pak tam zůstanou věčně.
Nijaká moc, situace, žádné okolnosti nebudou nikdy s to je vytrhnout z pekel. V tomto
případě, protože pekla chtějí být navěky, skryté vzpomínky, neznalost a nevědomé
procesy by byly také navěky. Ale protože lidé z pekel byli již souzeni v mezisvětě a
protože výsledkem tohoto soudu bylo jejich zavržení na věčnost, žádný jiný poslední
soud se nemůže již konat. Ovšem s tímto druhem logiky není vůbec těžko dospět k
podobnému názoru.
Co však všem těmto lidem ušlo, bylo to, že negativní stav nepovstal v Absolutním
stavu. Proto nemůže mít absolutní hodnotu. Jenom něco obsahující v sobě absolutní
atribut v relativním postavení, jak je tomu se sentientními entitami, může a smí zůstat
navěky. Pokud si vzpomínáte, povstal negativní stav v relativním stav. A ačkoliv lidé, co
způsobili jeho vznik, musí žít navěky, jejich výrobek nemůže trvat provždy, neboť nic
do něho nepřišlo z Absolutního zdroje. Pekla jsou ztělesněním negativního stavu. Proto
se jejich užitečnost musí vyčerpat a všichni tvorové i lidé v pekle musí čelit dalšímu
poslednímu soudu, jenž zahrnuje celý časový cyklus, v němž negativní stav měl
povoleno dosíci svého plodného dozrání. V tomto aktu spočívá třetí význam
posledního soudu, o němž mluví Biblí Svatá.
Ve třetím významu posledního soudu se popisuje proces, v jehož průběhu veškerý
neg ativní stav, všichni členové pekel, ostatní část zóny vymístění a vaše planeta se
budou hodnotit a soudit, aby se určilo, jaké další ospravedlnění, pokud nějaké vůbec
existuje, by bylo pro pokračování jsoucna a bytí negativního stavu. Je tu ještě nějaký
užitek, který by mohl negativní stav představovat pro stvoření? Protože nic takového
se již nenajde, bude negativní stav natrvalo deaktivován a zrušen. Všechna pekla a
všechny jiné oblasti zóny vymístění budou navěky uzavřeny. Dojde k výkonu poslední,
kon ečné volby. Současně členové pozitivního stavu - po tom, co poznají o negativním
stavu vše, co je jen možno - provždy odmítnou nápad zvolit si popření toho pravého
životního zdroje, opravdových duchovních principů a, což je nejzávažnější, pravou
Přirozenost Pána Ježíše Krista. A když jednou nastane úplné poučení o tom, co se
nikdy nemá volit, a učiní se volba nikdy neučinit takovou volbu, takováto idea,
která potřebuje neustálé vypuz ování do zóny vymístění, se déle nebude považovat
za nutnou podmínku v myslích sentientnich entit. Jednou je ten výběr učiněn, idea
sama o sobě vyčerpá svou užitečnost a bude eliminována. V tom okamžiku zóna
vymístění přestane existovat.
Pamatujte si, prosím, že život zóny vymístění se udržuje tou ideou, jež je neustále
odmítána pozitivními entitami, jak se vyučuje lekcím o povaze negativního stavu.
Touto ideou se veškerý negativní stav živí, přivlastňuje si její život, a tím ji učinil esencí
