Page 151 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 151
NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
proudění do problematického místa odhaluje zlo negativního stavu v té oblasti a
vyvolá nutnost odplaty inherentní samotné povaze negativního stavu přesně tak, jak
podmínky pro odměnu jsou inherentní povaze stavu pozitivního. Takže není to Bůh,
kdo je trestá (neposílá jim přece nic jiného než lásku a moudrost), nýbrž jsou to oni,
kdo vyvolají toto potrestání následkem přebývání v negativním stavu a ztotožněním se
s ním. V případě pozitivních lidí, kteří byli účastni nešťastné nehody, se stane, že
taková událost vyvolá proces odměňování za to, že byli ochotni přijmout od Pána
Ježíše Krista poslání v negativním stavu a splnit jej v době té katastrofy.
Z hlediska vaší planety přicházejí tato navštívení bez vědomí účastníků podobných
událostí. Nicméně, až přijdou na shromáždiště v mezisvětě duchů, bude otevřena jejich
paměť a poznají jasně, jak bylo nezbytné to, co se s nimi událo. V tu chvíli je, vykonán
jejich poslední soud. V tomto ohledu, aby poslední soud byl spravedlivý a poctivý, musí
dojít k plnému otevření paměti a k odstranění nevědomých duševních procesů. Toto je
první akt posledního soudu. Nikdo nemůže být souzen, aniž se nejdříve seznámí
s úplností svého stavu a s obsahem celé své mysli.
a
Pokud však existuje negativní stav, je pro jeho členy právě tento stav nevědomosti
nevědomých duševních pochodů pravým životním stylem. Proto, aby se udržela
rovnováha, jsou pomocí takových periodických navštívení dopraveni do
intermediálního světa, kde nevědomé procesy zmizí jejich paměť se všemi
a
vzpomínkami je otevřena. V tomto stavu pak mohou být souzeni. Díky tomu faktu, že
jenom Pán Ježíš Kristus je schopen otevřít jejich paměť a eliminovat jejich nevědomé
duševní pochody, vypadá to tak, jako by Pán Ježíš Kristus osobně soudil tyto lidi. Ve
skutečnosti však jsou to samy jejich paměti a jejich činy, které působí v roli soudce,
poroty a popravčího - použije-li se v popisu tohoto procesu rčení vašeho jazyka.
Po dobu svého pobytu v zóně vymístění a na vaší planetě a pokud negativní stav
existuje v aktivní dominující podobě, lidští a různí jiní tvorové sídlící v zóně vymístění
nemohou mít určitý druh své paměti ani nevědomé duševní pochody nikdy otevřeny.
Bylo by to v rozporu s přirozeností negativního stavu, který musí být odhalen na
prvním místě. Otevření některých pamětních zásob a přeměnění nevědomých procesů
na vědomé v jejich plném rozsahu během pobytu v zóně vymístění a na vaší planetě,
způsobilo by takovou úzkost, že ti, co by se zdržovali v blízkosti té které osoby, i sama
ta osoba, by nemohli přežít ani zlomek vteřiny. Útok negativních sil vůči takové osobě,
jež by se octla díky zmíněné skutečnosti v nesouladu s povahou a zákony negativního
stavu, byl by tak strašlivých rozměrů, že by ta osoba i všichni v jejím okolí byli
rozdrceni na padrť a nezbylo by z nich nic. Vlastně tedy, v určitém smyslu, skrývání
pamětního obsahu a udržování nevědomých procesů slouží jako ochrana proti tak
příšernému osudu. A toto je důvodem, proč za nyní existujících okolností na vaší
planetě k přímému poslednímu soudu dojít nemůže. Namísto toho dochází k němu
nepřímo v podobě výše popsaných navštívení, kdy nutný počet lidských tvorů je
vyzvednut z vaší planety a přemístěn do intermediálního světa. Tam se jejich paměti
postupně otevírají a nevědomé procesy zvolna eliminují, a tak mohou přestát svůj
osobní poslední soud.
Tedy tento proces a aspekt posledního soudu učinil na Swedenborga dojem, jako by
poslední soud vždy probíhal v mezisvětě duchů, a že byl ukončen za jeho časů.
