Page 21 - KDO JSI A PROČ JSI ZDE?

Při povaze své práce museli tito vědci pozorovat a popisovat vše z vnějšku, to jest
ze stanoviska hmotného světa a fungování fyzického těla. Byli tedy ve své práci
omezeni nástroji, které totiž měli: Lidskými smyslovými orgány. To je známo jako
bezpečná metoda pozorování, pokud se má na mysli fakt, že smyslové orgány jsou
omezené, a že navíc vznikají z duchovních idejí za účelem přizpůsobení živoucího
ducha ve fyzickém těle a ve fyzickém Vesmíru. Tragédie začíná jen tehdy, když
někdo rozhodne, že fyzické orgány jsou nezávislé na jakýchkoli duchovních
zákonech, a že mají svůj vlastní život, nespojený či nezávislý vzhledem ke komukoli
nebo čemukoli jinému.

Vědecká zvídavost lidské mysli je příslovečná. Uvažme, že druhá řada lidí na Zemi
měla nepředstavitelné znalosti a vědu (o jaké ani nesníme). Jejich vědci měli
nesrovnatelně větší touhu zkoumat a experimentovat. Jejich zvídavost byla o
mnoho větší a širší, než je u našich vědců současných. Dnešní vědci si nemohou
ani v nejbujnějších snech a představách uvědomit, co měli tito vědci a stav jejich
vědy tehdy k dispozici.

Proto u nich v jednom časovém bodě jejich historie vyvstala při pozorování a studiu
zákonů hmoty a smyslových orgánů následující životně závažná, kritická a důležitá
otázka: CO BY SE STALO, JESTLIŽE BY SE VZNIK ŽIVOTA MOHL VYSVĚTLIT
TAKZVANÝMI FYZIKÁLNÍMI ZÁKONY A PŘÍRODNÍMI PROCESY, ANIŽ BY SE DO
TOHO ZAHRNOVALY JAKÉKOLI DUCHOVNÍ ZÁKONY, DUCHOVNÍ SVĚT ČI BŮH –
STVOŘITEL? JAKÝ BY BYL ŽIVOT BEZ JAKÉKOLI DUCHOVNOSTI, NEBO KDYBY
SE DUCHOVNOST ODVOZOVALA POUZE Z PŘÍRODY NAMÍSTO ODVOZOVÁNÍ
PŘÍRODY Z DUCHOVNOSTI ?

(Položit přírodu na první místo, pojímat ji jako původce všeho a považovat
duchovnost za konečný produkt nezávislého vývoje přírody znamená obrátit vše
vzhůru nohama a mít plně zdeformovanou duchovnost.) Jak se dá s takovouto
vědecky důmyslnou a důležitou otázkou experimentovat ? Jak víte, je samozřejmé,
že jakmile se tato důležitá a závažná otázka položí, musí se zodpovědět. Taková je
povaha Stvoření. Ať je na jakékoli úrovni Stvoření – bez ohledu na to, jak nízká či
vnější tato úroveň je – učiněn jakýkoli dotaz, musí být zodpovězen prostředky a
způsoby, které jsou pro tuto úroveň specifické. A jelikož tato otázka byla položena
z vnějšího stupně fyzického světa, kterýžto stupeň byl tehdy přidělen planetě Zemi,
musela být zodpovězena v rámci tohoto světa, to jest na planetě Zemi, nástroji,
způsoby a prostředky, které pro tuto planetu byly specifické. Těmito nástroji,
prostředky a způsoby byly konkrétní, viditelné, zkušenostní, smyslové, pocitové,
demonstrativní a ilustrativní příklady. Na této úrovni nemohly být jiné způsoby
odpovědi na tuto otázku, aby mohla být srozumitelná a přijatelná.

Nejvyšší – Stvořitel ve svém rozpoložení mimo čas a prostor předvídal, že se taková
otázka položí. Proto vymyslel Velký plán odpovědi na tuto otázku, která by ji
zodpověděla nejvíce možným přijatelným, účinným, dostatečným a poučným
způsobem. Planetu Zemi proto Nejvyšší stvořil s tímto zvláštním účelem v mysli.
Planeta Země se měla stát půdou, na níž se měla tato otázka nejen položit, ale měla
na ní být explicitně a zkušenostně zodpovězena k úplné spokojenosti veškerého
stvoření. Nejvyšší také předvídal, že jistí lidé budou ochotni se dobrovolně podílet
na tomto pokusu. Tito lidé budou nejen dobrovolníky, ale budou také ochotni
vymazat svou paměť, aby si tak dokonce ani nepamatovali, že se stali za tímto
účelem dobrovolníky. Tito lidé tedy také souhlasili s tím, že si nebudou toto vše