Page 18 - KDO JSI A PROČ JSI ZDE?

falešností a zel i sobectví) do pravých lidských bytostí. Můžeme se pak stát vysoce
vyvinutými duchovními bytostmi, které vše odvozují ze stavu nepodmíněné lásky a
moudrosti, což znamená z Nejvyššího, Nejvyšším, prostřednictvím Nejvyššího a
s Nejvyšším.
Jak z tohoto ilustrativního příkladu můžete vidět, tyto věci popsané v první kapitole
Svaté bible se nijak zvlášť nezabývají fyzickým stvořením planety Země a lidstva
v čase a prostoru, ve dnech a v nocích. Namísto toho tato kapitola obsahuje sedm
progresivních kroků a stavů proměn: 1. reformaci, 2. regeneraci, 3. osvícení, 4.
opětovné probuzení, 5. opětovné poznání, 6. restrukturalizaci a 7. transformaci -
lidské bytosti. Tato lidská bytost je postupně transformována Nejvyšším z
„prázdnoty, nicoty a temnoty“ vnější vědomé mysli (která je vybudována z mýtů,
iluzí a pseudopoznání) se všemi jejími falešnými, zkreslenými, zlými a negativními
ideami do vysoce vyvinuté duchovní bytosti (čili do toho, co Swedenborg nazýval
nebeským člověkem).

Takto přicházíme ke správnému „obrazu a podobě“ Boha, čili pravému nebi v lidské
formě. Tento stav nebes v nás je stavem lásky, moudrosti, dobroty, pravdy a míru.
Nazývá se proto sedmým dnem, ve který Bůh spočinul od všeho, co učinil/učinila.
„Spočinout“ v tomto spoluoznačení doslovně neznamená fyzicky nic nedělat, jak by
doslovný smysl naznačoval. Spíše se to má vykládat jako stav neustálého
důkladného, hluboce niterného klidu a uspokojení, který vyvěrá z nepodmíněné
lásky a moudrosti.

Jestliže by Bůh skutečně fyzicky odpočíval a nedělal nic, veškeré Stvoření by
zahynulo. Funkce stvoření je řádně udržována neustálým, nepřerušovaným
tvořivým úsilím Nejvyššího. Sedmý den, čili sabat, je stavem osvobozeným od
konfliktů a problémů. Dodržovat sabat znamená držet se stranou konfliktů,
problémů, stresů, napětí a veškeré ostatní negativity. Doslovně to neznamená, že
v jednom zvláštním dni nemusíte nic dělat.

Existuje však důležitý duchovní princip vyvažování našeho dennodenního žití. Tento
princip požaduje, abychom věnovali stejnou pozornost odpočinku, humoru, zábavě,
hře a relaxaci. To se dělá za účelem udržení dobrého duchovního, duševního a
fyzického zdraví. Takto můžeme být v dobré pohodě, abychom splnili naše důležité
poslání a poskytli lepší užitek ku všeobecnému prospěchu, společnému blahu a
sdílení se všemi.

Nyní můžete vidět, jak se celá Svatá Bible má pojímat, vykládat a chápat. (Existuje
přesně třicet pět knih Starého a Nového zákona obsahujících tento vnitřní smysl,
které se mají takto pojímat. Zbytek neobsahuje tento vnitřní smysl. Aby se poznalo
daleko více o této záležitosti v Bibli Svaté, odkazuje se na kapitolu osmnáctou
v knize „Realita, mýty a iluze“. Také je o tom možno seznat v Swedenborgových
spisech, obzvláště v jeho „Čtyřech doktrínách“ – Doktríně druhé, týkající se Svatého
písma.)

Je omylem si myslet, že Nejvyšší stvořil nejprve fyzický Vesmír a jeho obyvatele.
Naopak, ve své původní formě byl fyzický Vesmír se svými obyvateli stvořen
poslední. (Nejvyšší však tvoření nových věcí nikdy nezastaví, stvoření je tudíž
neustálým věčným procesem.)