Page 15 - KDO JSI A PROČ JSI ZDE?
P. 15

Opak je také pravdou: Když je někdo unuděn takříkajíc k smrti, každá minuta se
            vleče jako hodina. Když někdo řídí vůz a má něco důležitého na mysli, spontánně
            vchází do hlubokého transu. Přitom se zdá, jako by vůbec neexistovala vzdálenost
            mezi bodem jeho výjezdu a místem určení. Náhle je tu, aniž by si pamatoval, jak tato
            cesta probíhala. Jsme-li však na straně druhé znuděni, celý výlet se nám zdá velmi
            dlouhý a obtížný.

            Tyto   příklady   poskytují   přibližnou   představu   toho,   jaké   je   to   něco   dělat   bez
            přítomnosti   času   a   prostoru   či   místa.   Stačí   si   uvědomit,   že   Nejvyšší   není
            omezen/omezena žádným časem a prostorem, a tudíž tvoří bez času a prostoru.
            (Tvar   On/Ona   požívám   proto,   že   Nejvyšší   v Sobě   obsahuje   rovný   podíl   všech
            principů maskulinity a femininity. Žádný princip nemá přednost před druhým, jak je
            tomu zde u lidí na Zemi.)

            My   ale   v lidské   řeči   nemáme   slov,   která   mohou   vyjádřit   tento   stav   bezčasové,
            bezprostorové   kondice,   z níž   Nejvyšší   tvoří.   Naneštěstí   je   náš   jazyk   z jistých
            důležitých duchovních důvodů vybudován z prvků času a prostoru a používá slova
            svázaná   s časem   a   prostorem.   Proto   ať   se   snažíme   popsat   a   pochopit   cokoli,
            popisujeme a chápeme to v pojmech času a prostoru. Je to v současnosti jediná
            nám dostupná řeč. Jak uvidíte později, nebyla tato situace vždycky taková.

            Takže jak věda, tak i Bible je ve svých popisech událostí značně omezena typem
            tohoto jazyka a jeho schopností se náležitě vyjadřovat. Nic jiného nemáme nyní
            k dispozici a, abychom byli přesní, nebylo k dispozici několik posledních milionů
            roků.


            Biblický výčet stvoření není popisem fyzického stvoření planety Země v čase a
            prostoru,   je   to   vůbec   něco   zcela   jiného.   Zdá   se   být   rozumným,   že   Bible   jako
            duchovní kniha, psaná pro duchovní výchovu lidí, by se měla zabývat takovými
            neduchovními předměty, jako je fyzické stvoření planety Země a jejích obyvatel ?
            Je více pravděpodobné, že příběh stvoření popisuje nějaké duchovní události či
            procesy, ale je spjat s našimi lidskými pojmy času, místa a hmotné existence.

            Je-li to pravda, co nám tedy Bible Svatá říká ?


            Jak bylo před více jak dvěma sty léty zjeveno Nejvyšším prostřednictvím velkého
            švédského vědce, filozofa, mystika a teologa Emanuela Swedenborga, je Svatá bible
            psána v souvztažnostech, čili v zástupných významech. Každé slovo Bible svaté
            obsahuje něco čistě duchovního, což je reprezentováno svým doslovným smyslem.
            Takže to, co v Bibli čtete v doslovném smyslu, je jen zdánlivá pravda obsahující
            skutečnou pravdu duchovní. Uvažme například, že používáme současný jazyk, když
            říkáme, že „Slunce vychází“ a „Slunce Zapadá“. Každý ví, že to není pravda. Je to
            jen zdání pravdy. Skutečnou pravdou je to, že se Země otáčí kolem své osy a obíhá
            kolem Slunce. Tato situace vytváří iluzi jakoby se pohybujícího Slunce, zatímco se
            ve skutečnosti pohybuje Země kolem Slunce. Toto je dobrý příklad toho, co je
            skutečná pravda a její zdání. Často není to, co se zdá být pravdou, nutně pravda
            sama.
            Aby se pro řádné pochopení tato situace ilustrovala, krátce si vyložme prvních pět
            veršů kapitoly první Geneze v Biblí svaté. To nám dá představu toho, jak by se
            biblická líčení měla řádně vykládat.
   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20