Page 78 - hinz

4. V době prvního příchodu Pána Ježíše Krista do negativního stavu pseudotvůrci
uspěli v úplném uzavření, izolaci a separaci Niterných myslí lidí, takže je zcela
uzavřeli před Bohem a před královstvím Božím, jež je v nitru jejich Niterných myslí.
Jediná věc, která jim zůstala, byla jejich vnější mysl. Všechny hodnoty se umístily
do zevních, světských, pozemských, tělesných, smyslných a hmotných věcí. Tyto
záležitosti se považovaly za jedinou realitu a jedinou příčinou vlastního jsoucna a
bytí, která stojí za to. Tehdy neexistoval žádný přímý přístup k Niterné mysli, a tedy
k Nejvyššímu a Jeho/Jejímu nebeskému království. Toto byl následek a důsledek
aktivace negativního stavu. Jakmile se tento krok provedl a nastala plná láska a
ztotožnění se se zevnějšnostmi, zevnějšnosti se staly jediným zdrojem lidských
životů.

Veškeré poznání toho, že existuje něco niterného nebo že v Niterné mysli je Bůh a
nebeské království, bylo beznadějně ztraceno. Lidé začali uctívat vše zevní včetně
zevních bohů ve formě model nebo, v případě dítek izraelských, ve formě zevních,
neužitečných a bezvýznamných rituálů a tradic. Zevní tradice a rituály se staly
bohem a jedinou smysluplnou cestou života.

Jestliže by za těch to podmínek Ježíš Kristus náhle odstranil negativní stav (což
bylo v Jeho moci učinit), každý v negativním stavu by byl navěky zničen, protože
každý vložil svůj život do těchto zevnějšností. Náhle otevření Niterné mysli by bylo
tak ohromující a nesnesitelné, že by nikdo takou akt nemohl přežít. Konec konců je
třeba si pamatovat, že nikdo v té době nevěděl, že Niterná mysl vůbec existuje nebo
co Niterná mysl byla. Náhlá konfrontace s Niternou myslí by mohla způsobit tak
nesnesitelný pocit viny a studu, že by se nemohl udržet vůbec žádný pozitivní
úmysl či motivace k žití. Jestliže se konec konců eliminuje negativní stav, eliminuje
se jakékoli spoléhání se na zevnějšnosti a to má za výsledek odkrytí a uvědomění si
jsoucna a bytí Niterné mysli. Bez náležité přípravy postupného přijímáni existence
Niterné mysli nemůže nikdo v kondici, v níž se plně ztotožňuje se zevnějšnostmi a
podobnými věcmi a miluje je, přežit plnost přítomnosti Niterné mysli.

Takže sám první krok, který bylo v tomto ohledu třeba provést, bylo přivést lidi k
uvědomění si, že vlastní život nezávisí na zevních faktorech, ale že existuje něco
zcela jiného, co je důležitější a životně závažnější a na čem vlastní život vskutku
závisí. Ježíš Kristus svým příkladem, učením a konkrétním životním stylem dal
každému příležitost toto poznat a uvědomit si, že jeden není v zevnějšnostech z
nutnosti, ale dle volby. Pojetí volby předpokládá, že existuje odlišná alternativa k
životu než život v zevnějšnostech.

Od tohoto bodu se mohou živým příkladem lidského života zobrazit obě alternativy
tak, že alternativní příležitost zvolit si pozitivní stav by byla dostupná každému v
negativním stavu. Jestliže by se negativní stav eliminoval před tímto zobrazením
obou alternativ a před tím, než by se odehrály důsledky svobodné volby obou
alternativ, nikdo by nebyl s to poznat, co je život zač, jestliže se vše koná z pozice
Niterné mysli a Boha a pozitivního stavu. Bez takového poznání by nemohlo nastat
otevření vlastní Niterné mysli. Bez takového otevření by při eliminaci negativního
stavu v zevnějšnostech nikdo nemohl přežít ani na zlomek vteřiny.

To je další důvod, proč bylo negativnímu stavu dovoleno pokračovat i po prvním
příchodu Ježíše Krista. Provedení toho účelu vyžaduje čas, aby se každému dala
příležitost vše toto poznat. Jakmile jsou každému dány dostatečné příležitosti a
nastává veškeré poznání, tehdy se plně aktualizuje druhý příchod Ježíše Krista a