Page 75 - hinz

Takže se logicky stanou nereálnými, to jest neexistujícími.

2. Pravou povahu negativního stavu nemůže poznat vůbec nikdo, jestliže všichni
účastníci negativního stavu žijí v iluzi, že jsou v něm jedině z nutnosti, aniž by byla k
dispozici nějaká jiná alternativa volby.

Každý si pamatuje, že Nejvyšší dovolil aktivaci a dominanci negativního stavu za
účelem důležitého duchovního poučení. Jsoucno a bytí negativního stavu nemůže
naplnit svůj účel a užitek, jestliže jeho účastníci podléhají dojmu, že negativní stav
je stavem pozitivním, protože je to jediná alternativa, která je k dispozici. Na druhé
straně by počáteční aktivaci negativního stavu bulo nemožné provést, jestliže by se
negativní stav prezentoval vědomé mysli k uvážení jako možnost a ne jako nutnost.
Nikdo by si ho vědomě ze svobodno vůle nezvolil. To je důvod, proč všichni
dobrovolníci dobrovolné souhlasili s tím, že všechnu vědomé vzpomínky a
uvědomění si dobrovolnosti a volby negativního stavu budou odstraněnu až do
určené doby či až do konce tohoto časového cyklu a jediným uvědoměním a
poznáním, které by měli, je to, že negativní stav je z nutnosti a je jedinou volbou,
která je k mání. Toto je jediný způsob, jakým lze aktivovat negativní stav.

Takže aby nastalo poučení o povaze negativního stavu, bylo nutné postupovat ve
dvou krocích:

Za prvé poskytnout dojem, že negativní stav je z nutnosti, a ne na základě volby a
plného ztotožnění se vlastní mysli s ním, jako s jedinou možnou alternativou. (To
umožňuje negativnímu stavu dosáhnout plodnosti.) A za druhé v jednom bodě, poté,
co se pevně ustanoví úplné zamilování se do negativního stavu a ztotožněni se s
ním, dostat do povědomí každého účastníka v něm, že negativní stav je jen na
základě volby a nikoliv z nutnosti.

Za těchto okolností je tedy negativní stav vybrán jako způsob života, kterému se
dává přednost, a jeho povaha může v posledku být plně projevena a poznána
každým ve Stvoření. Toto je druhý důležitý krok ve fungování negativního stavu a
užitku, který poskytne Stvoření Nejvyššího.

Takže když se Ježíš Kristus inkarnoval v čase a prostoru, nebylo to za účelem
eliminace negativního stavu, ale kvůli jeho uvedení do náležité pozice, aby se mohla
projevit, zobrazit a poznat plnost jeho pravé povahy z jediné pozice, ze které lze
dosáhnout jakéhokoli poučení - z pozice svobodné volby být negativní.

Jestliže by odstranil negativní stav předčasně, nemohlo by se nikdy řádně
odpovědět na tuto kritickou otázku, která deptala veškeré Stvoření (jaký by byl život,
jestliže by se odvozoval z nějakého jiného zdroje než z Nejvyššího a z Jeho/Jejích
duchovních principů ?). Bez toho, aby měl takovou odpověď a poučení, by každý ve
Stvoření byl ochuzen o životně nejzávažnější a nejkritičtější znalost toho, jaký by byl
život bez Nejvyššího nebo s falešným Nejvyšším. Nebylo by nikomu k dispozici
žádné srovnání a nebylo by možné ustanovit žádný pravý, láskyplný a moudrý vztah
k Nejvyššímu a k pozitivnímu stavu. Za těchto okolností by stvoření v nejzazším
smyslu mohlo zaniknout ve svém jsoucnu a bytí.
Aby se poznala odpověď na tuto životně závažnou a kritickou otázku, bylo nutné
dovolit negativnímu stavu pokračovat i po prvním příchodu Ježíše Krista. Nyní je ale
jeho existence dovolena za zcela odlišné podmínky jako svobodná volba, jelikož
každý může poznat způsoby a prostředky, jak se dostat ven z negativního stavu,