Page 442 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOG 143

v Mé Nové Přirozenosti. Je to nesprávná úvaha. Jak si pamatujete z Velké knihy
(Kapitola druhá), cokoliv bylo přineseno se Mnou z planety Nula (Mé lidské tělo), bylo
následně po Mém návratu Domů předtím, než to bylo zahrnuto do povšechnosti Mé
Absolutní Přirozenosti, učiněno božským neboli to bylo zbožštěno. Co značí a znamená
postup zbožštění? Je tu velká nepochopitelná záhada, která není dostupná pro
pochopení jakoukoliv relativní sentientní myslí. Proces zbožštění byl vlastně proces
absolutizace všeho, co jsem si přinesl se sebou ze Svého lidského života na planetě
Nula. Tento proces absolutizace byl proveden z Mého Absolutního Stavu prostředky a
nástroji obsaženými v Mém Absolutním Nepojmenovatelném Jádru, které není
přístupné nebo pochopitelné žádnou relativní sentientní myslí.

Musíte rozumět jedné důležité věci: Zahrnout cokoli relativního v jeho samotné
relativní povaze do něčeho, co je absolutní, by samotným tím začleněním znamenalo
vypaření nebo kompletní vymazání toho relativního. Tato se nemíchají. Aby se
předešlo tomu, že se něco takového stave, před začleněním Mého lidského těla a jeho
lidských rysů, atributů, charakteristik a čehokoli, co mělo, bylo nejprve nutné učinit je
Božskými neboli učinit je Absolutními. Toto bylo vykonáno výše zmíněným postupem
zbožštění čili absolutizace.

Na základě těchto faktů musíte velmi jasně chápat rozdíl mezi bytím relativním a
bytím v relativním. Zatímco Absolutní nikdy nemůže být relativní, může však být
v relativním, úplně ho naplňujíc v jeho relativní kondici. Na druhé straně relativní
sentientní entity mohou a smí zažít Absolutní jen z pozice své relativity, ale nikdy
z pozice Absolutna Samého. Zároveň díky zbožštělým a zabsolutněným relativním
komponentám, získaným během Mého života na planetě Nula, jsem z pozice Své
Absolutní Nové Přirozenosti schopen plně zažít všechno, co jakákoliv relativní
sentientní entita a člověk může zažít - z pozice jejich relativity. Opakuje se: jedna věc je
zažít něco, co prožívá každá relativní sentientní entita nebo člověk z jejich relativní
pozice, a zcela jiná věc je mít tuto zkušenost ve Mně, či pobývat ve Mně, v její relativní
kondici.

Tyto faktory plně určují povahu, strukturu a dynamiku Mého vztahu s kýmkoliv
v jsoucnu a bytí a pseudojsoucnu a pseudobytí. V tomto ohledu můžete pojímat
přinejmenším dvě úrovně takového vztahu. Jedna se uskutečňuje z pozice Mé
Absolutní Přirozenosti a Její Absolutní Individuality a druhá se odehrává z pozice
relativních sentientních entit a jejich relativních individualit. Jaký je charakter těchto
dvou úrovní? Ať už jakákoliv sentientní entita cokoliv myslí, chce, cítí, miluje, dělá,
tvoří, prožívá atd., samotná schopnost tak činit nebo být takovou, jaká je, vyvěrá
z Mého Absolutního Myšlení, Cítění, Chtění, Milování, Dělání, Poskytování Zkušeností
v jejich nekonečných možnostech a rozmanitostech atd. Kdybych takový nebyl ve Své
Absolutní Kondici, ani nikdo jiný by nemohl být takovým ve své relativní kondici. Z
toho pohledu mám s každým stejný vztah co do intenzity, rozsahu a absolutnosti Mé
Absolutní Nepodmíněné Lásky a Moudrosti. V tomto smyslu není žádné přednostní
nebo odlišné zacházení s někým ani myslitelné, ani možné. Avšak tato takzvaná
stejnost se nevztahuje na kvalitu, specifičnost a zaměření Mé Absolutní Nepodmíněné
Lásky.