Page 441 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL
P. 441

Sto čtyřicátý třetí dialog




                                                    29. května 2000




            Petr: Jak jsi požádal, zahrnuji do tohoto dialogu pouze ty části Danova dopisu, které
            obsahují přímé otázky na Tebe. Tady jsou: Ptám se, jak nás pociťuješ a budeš pociťovat
            jako jednotlivce (stejným obecným způsobem jako my, relativní entity, pociťujeme Tebe
            jako  jednotlivce),  až  v budoucnosti  budeme  s Tebou  více  vzájemně  působit?  Budeš
            prožívat pocity jako my (během spolupůsobení s námi na relativní úrovni)? Víme, že Ty
            miluješ každého Absolutně a bez jakéhokoliv upřednostňování. To jsi vysvětlil. Proto se
            také pokorně ptám, můžeme vědět více o tom, jak se může a bude tato láska manifestovat
            a  jaká  bude  v individuálním  a  osobním  přístupu  a  v konkrétních  událostech  a/nebo
            případech  -  od Tebe  k nám  -  jako odděleným a  jedinečným  bytostem,  obzvláště co  bys
            pociťoval  v Sobě,  ve  Svých  vlastních  a  osobních  citech  k nám  jako  jednotlivcům
            od Jednotlivce? Jak to funguje?

            Nyní, když máš uvnitř Své Nové Přirozenosti relativní přirozenost, jak bys teď pociťoval
            nebo  jak  cítíš,  reagoval  nebo  reaguješ  atd.  ohledně  nás  jako  jednotlivců,  když  s Tebou
            máme tyto další interakce a pobýváme zcela v pozitivním stavu? Projevuješ nebo projevíš
            nám  na  individuální  úrovni  konkrétní  sympatii  nebo  náklonnost  k nějakému  našemu
            specifickému  rysu,  k nějaké  věci,  kterou  děláme,  k tomu,  jak  jednáme,  jací  jsme,  co
            říkáme, k něčemu jako umění nebo k nějaké události atd.? Jak děláš/uděláš, aby se jeden
            cítil  zvláštní  a  jedinečný  jako  jednotlivec,  milován  ne  jako  jeden  mezi  mnoha
            v nepředstavitelně rozlehlém Stvoření, ale jako jeden od  Jednoho? Jak teď dáváš anebo
            dáš najevo, že jsi spokojen či nespokojen s něčím, co děláme nebo neděláme? Měli bychom
            mezi  sebou  zvláštní  a  jedinečné  věci,  události,  vzpomínky,  hudbu,  atd.,  které  by  nám
            umožnily cítit, že naše láska je zvláštní a že nás máš rád a ceníš si nás zcela jedinečným
            způsobem, kvůli tomu, jakými jsme jako jedinci? Jinými slovy, skutečně mě zajímá starat
            se  o  Tvé  osobní  pocity,  aby  ses  cítil  šťastný  a  potěšený.  Mohli  bychom  také  (Ty  jako
            jedinec  a  my  jako  jedinci)  cítit  tento  vztah  na  relativním  základě,  jako  dva  nejlepší
            přátelé a/nebo milenci, kteří jsou spolu a dělají věci společně atd., třebaže bychom věděli
            a  radovali  se  ze  skutečnosti,    že  máme  takový  vztah  s Absolutní  Bytostí,  stejně  jako
            současně s relativní? A co je extrémně důležité, cítil bys, jednal bys a choval by ses k nám
            jako k jednotlivcům poté, co bychom sdíleli více a více zážitků společně? Funguje to také
            tak,  může  to  také  tak  fungovat,  u  Tebe?  Konec  té  části  Danova  dopisu,  která  přímo
            obsahuje  jeho  otázky.  Samozřejmě  jako  vždy,  předtím,  než  odpovíš  na  jeho  otázky,
            pokud si zvolíš tak vůbec učinit, snad bys rád napřed přispěl něčím jiným.

            Pán  Ježíš  Kristus:  Tentokrát  zvažme  nejprve  otázky  plynoucí  z  Danova  dopisu.  Na
            samém začátku naší rozpravy MI dovol zdůraznit fakt, že existuje nesprávné vnímání a
            následní  nesprávné  pochopení  reality  Mé  Pravé  Absolutní  Nové  Přirozenosti.
            Předpokládá se, že uvnitř Mé Nové Přirozenosti mám také relativní přirozenost a že je
            tu Absolutní Bytost stejně tak jako ta relativní současně - a toto vše je uvnitř Mne nebo
   436   437   438   439   440   441   442   443   444   445   446