Page 438 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL
P. 438
DIALOG 142
nanosekundy. Na druhé straně, ve vašem subjektivním způsobu, váš lidský neživot
z pozice vaší vlastní subjektivní a hmatatelné zkušenosti trvá mnoho let neboli po
dobu přidělenou vašemu bytí na planetě Nula ve vašem lidském těle. I když to není
lehké myslet v objektivní modalitě toho, jak prožíváte a vnímáte váš lidský neživot,
radí se vám, abyste si kdykoliv, kdy jste v nějaké bídné nebo bolestivé nebo nepříjemné
a frustrující situaci, byli vědomi této skutečnosti a přemýšleli, pokud můžete,
v objektivním módu. Je docela možné se vytrénovat v myšlení tímto způsobem. Pokud
toho můžete dosáhnout, bude pro vás o mnoho snazší snášet váš lidský neživot.
Věnujme se nyní Borisovým otázkám. Proč je někdy nutné kohokoliv upozornit na
něco nebo vědět o něčem, co se stalo během současného cyklu času nebo co souvisí
s negativním stavem a jeho lidským neživotem nebo tou ideou, která umožňuje jedinci
odmítnout Mne jako jediný Absolutní Zdroj Života, když všechno toto bylo takříkajíc
odebráno z mysli a paměti všech a umístěno do universality-všeho pro věčné poučení?
Nebo poté, co se vše o tom, co se nemá volit, náležitě zodpovědělo a hmatatelně
ilustrovalo? Jsou tu přinejmenším dva důležité důvody; nebo lépe řečeno,
v současnosti mohou být zjeveny a rozvinuty pouze dva důvody. Prvním je, že musíte
rozlišovat mezi stavem vědění něčeho a toho, že něco máte jako integrální součást
svého života, čím se musíte neustále dennodenně zabývat, a co proto značně ovlivňuje,
nebo dokonce komplikuje váš život, žádající vaši pozornost a energii. Tedy vědět něco
či o něčem nebo mít ideje o něčem není totéž, jako mít to něco ve svém životě jako
integrální součást. Jakmile se získá jakákoli znalost o čemkoli, nelze to navěky
eliminovat. Může to vypadnout z vlastní paměti nebo z vlastního vědomého
uvědomění, ale nelze to vymazat z veškeré paměti, která obsahuje všechny dostupné
znalosti a která je umístěna v universalitě-všeho.
Pokud by byla možná taková věc jako trvalá eliminace jakékoliv nabyté znalosti a
zkušenosti ze jsoucna a bytí, v tom případě by se nemohlo uskutečnit žádné trvalé
poučení o ničem. Museli byste stále získávat stejnou znalost znovu a znovu. To by vám
bránilo v získání jakékoliv nové znalosti, , protože byste zapadli do neustálého
opětovného získávání téže věci. Takže, jak vidíte, jednou věcí je mít znalost a ideje i
zkušenosti s nimi související nebo mít plný přístup k takové znalosti, k idejím a k jejich
individuálním zkušenostem - kdykoliv je to zapotřebí a nutné, a zcela jinou věcí je být
v pozici přijetí a ztotožnění se s nimi do takové míry, že se stanou vládnoucí silou
vašeho individuálního a osobního života. Proč by bylo pro někoho nezbytné mít čas od
času potřebu vstoupit do universality-všeho a připomenout si nebo znovu prožít vůbec
cokoliv, co bylo eliminováno z paměti sentientních entit a co již nikdy nebude mít
místo v žádném budoucím cyklu času? Tato potřeba souvisí se strukturálním
rozvržením jakékoliv sentientní mysli, která ve své relativní kondici odráží Absolutní
Strukturální Rozvržení Mé Absolutní Sentientní Mysli. Toto rozvržení vyžaduje, že
jakákoliv znalost, zkušenost, stav, proces a cokoliv, co bylo, je a bude získáno, je
neustále k dispozici každému, aby se předešlo možné nadbytečnosti a zpětnému
pohybu nebo regresi nebo mrhání energie na hledání nebo na vynakládání
všemožného úsilí na objevování jakékoli znalosti, zkušenosti, stavu, procesu a čehokoli
jiného, co již bylo objeveno, získáno, a ustanoveno. Jinými slovy, taková dostupnost je
nezbytná, aby se zachoval neustálý duchovní vývoj vpřed u každého v jsoucnu a bytí.