Page 439 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

Musíte rozumět jedné věci: Strukturální rozvržení každé sentientní mysli je takové, že
se neustále snaží objevovat nové poznatky, nové zkušenosti a všechno ostatní, co je
nové. V průběhu jakéhokoliv takového objevování sentientní mysl nejprve prohledává
universalitu-všeho, aby zjistila, zdali jakákoliv taková znalost nebo zkušenost nebo
vůbec cokoliv jiného, co je potřebné pro její účel, je již k dispozici. Za druhé, během
tohoto pátrání, jak prochází všechny dostupné znalosti a zkušenosti, smí a může si
zkušenostním modem své přirozenosti vyvolat cokoliv, co souvisí s tímto cyklem
času/stavu/procesu nebo s jejím osobním životem, za účelem zhodnocení a stanovení,
zda vůbec cokoliv z toho cyklu času/stavu/procesu by mohlo být užitečné jako základ,
na kterém by se mohlo dosáhnout nového objevu. Tato situace zdaleka neznamená, že
cokoli vyvolané nebo znovu prožité během takového hledání převezme nebo tomu
dovolí proniknout do své mysli či udržet se v jejím životě do takové míry, že by byla
nucena cokoliv z tohoto učinit součástí své jedinečné totožnosti. Jakmile se všechno
této povahy umístí do universalit-všeho, tímto se to už nikdy nemůže stát integrální
součástí jedincovy totožnosti, ani to již nikdy nemůže mít jakýkoliv nepříznivý vliv na
vlastní současný život. Je to dostupné pouze ve formě znalosti nebo idejí a jejích
zážitků jako takových, aniž by někoho ovládaly. Tak je provedeno toto uspořádání.

Dovolte Mi vám v tomto ohledu něco připomenout: V původním strukturálním
rozvržení sentientní mysli, která ve své relativní kondici odráží Moji Absolutní
Sentientní Mysl, je oblast, , kterou lze nazvat multiversální vědomí. Tato oblast je
přímo napojena na universalitu-všeho, ze které získává jakékoliv vstupy potřebné za
jakýmkoliv účelem. Ve vzájemném vztahu jsou stále v komunikační modalitě. V jednom
smyslu multiversální vědomé každého obsahuje všechny znalosti a zkušenosti, jakož i
všechno ostatní, co kdy bylo získáno od doby, kdy Mé Stvoření bylo stvořeno nebo
uvedeno do svého procesu. Tuto oblast můžete považovat za svůj vlastní individuální a
osobní klíč k universalitě-všeho, který otevírá dveře ke všemu v ní obsaženému. Rozdíl
mezi těmito dvěma je ten, že v universalitě-všeho je zahrnut bezčasový faktor.
Znamená to, že všechno v ní existuje, jako by se to stále a stále odehrávalo ve své
vlastní pravé realitě v jakémkoliv momentě svého výskytu.

Na druhé straně, v osobním a individuálním multiversálním vědomí každému jsou
tytéž věci ve stavu dostupné znalosti a zkušenosti, ale ne v jejich aktuálním výskytu.
Aby se umožnilo tyto znalosti a zkušenosti poznávat a prožívat v jejich pravé povaze
takové, jaké jsou ve své esenci a substanci a v jakémkoliv běžném zkušenostním modu
jejich vyskytování se, multiversální vědomí skrze své přímé spojení s universalitou-
všeho a samotnou povahou universality-všeho je schopno si osvojit samotnou esenci a
substanci jakékoliv takové znalosti a zkušenosti nebo čehokoliv, co je v tomto ohledu
potřebné, nanejvýš konkrétním a zkušenostním způsobem. Tato možnost odhalí
každému, kdo vstoupí do tohoto modu, pravou povahu a strukturu jakékoliv znalosti a
zkušenosti, která nastala před jakýmkoliv aktuálním cyklem času/stavu/procesu.
Tímto způsobem není nutné opětovné objevování něčeho, co již bylo objeveno. Tímto
může věčný duchovní pokrok nepřerušovaně plynout.

Druhá záležitost se v tomto ohledu vztahuje k pojmu relativita. Jak víte, jakákoliv
sentientní entita je relativní, a ne absolutní. Kvůli tomu, jak si pamatujete z Velké
knihy, nikdo nemůže být dokonalý v absolutním smyslu. Tato kondice nastoluje