Page 434 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOG 142

Původ významu vyjádření, že ‚ dva se stanou jedním‘, tedy vychází z překroucení a
úmyslné falzifikace původního pojetí sjednocení, integrace, jednoty a absolutní
rovnosti všech principů maskulinity a feminity a feminity a maskulinity. Tyto principy
nijak nesouvisí s pohlavím nebo s unifikací, integrací a jedností dvou odlišných jedinců
- jednoho, jenž je mužem, a druhého, jímž je žena. Namísto toho to souvisí s vlastní
vnitřní maskulinitou a feminitou a feminitou a maskulinitou každé individuality, jak je
obsažena jak v muži, tak i v ženě. Opakuje se tedy, že tento pojem nemá žádnou
souvislost s vnějším pohlavím. Avšak v průběhu vynalézání, aktivace, ustanovování a
manifestace neživota negativního stavu a lidského neživota byly tyto koncepty a stavy
využity původními pseudotvůrci takovým způsobem, že je použili na jakékoli dva
jedince opačného pohlaví. Pro ně to bylo velmi vhodné použití, protože to otevřelo
dveře k ustanovení něčeho, co bylo/je nemyslitelné v pravém životě negativního stavu
- otroctví, útlaku, potlačování vlastní individuality, odlišnosti a jedinečnosti, vzájemné
závislosti nebo závislosti na zevnějšnostech (koneckonců dva lidé se nacházejí
v odlišných zevnějších stavech a nikdy nemohou zaujímat stejný prostor nebo být ve
stejném stavu niternosti) a všech podobných negativních faktorech.

V době Swedenborga, jakož i v celé historii lidstva na planetě Nula, a až do nedávné
doby nebylo takové pojetí, že každý jedinec obsahuje uvnitř sebe oba principy -
maskulinitu a feminitu nebo feminitu a maskulinitu nehledě na pohlaví, vůbec známé
nebo se o něm vůbec neuvažovalo. Až když C. G. Jung přišel s tou ideou, začal vědomé
vědomí lidí prostupovat faktor tohoto strukturálního uspořádání sentientní mysli nebo
všech sentientních entit.

Takže, co to bylo, o čem Swedenborg v tomto ohledu hovořil? Jak víte, v knihách Mého
Nového zjevení bylo jasně uvedeno, že Swedenborg a jeho spisy představují povahu a
obsah přechodného období, které bylo v jeho době založeno - od Temných věků
k Věkům osvícenosti neboli ze starého k novému. Jak si pamatujete z Mého Nového
zjevení, jakékoliv přechodné období obsahuje ve svých ideách něco velmi nového a
odlišného spolu se značným uchováním starých konceptů, interpretací a chápání všech
faktorů, které vládly tomu starému. Kvůli tomu některé ze Swedenborgových spisů
odrážejí tuto situaci. Avšak zároveň byl Swedenborg první, kdo rozpoznal absolutní
integraci všech principů lásky a moudrosti, dobra a pravdy a pozitivních skutků (v jeho
výrazu dobročinnosti) a víry a jejich duchovní souvztažnostní vztah k jedincům. Jeho
problémem v tomto ohledu bylo, že tyto atributy připisoval takovým stylem, který byl
vytvořen na základě starého pojetí, tak, že tyto atributy byly zahrnuty ve své separaci -
jeden byl v muži a druhý v ženě. Aby se dosáhlo jejich nezbytné integrace, vymyslel
pojem manželské lásky, který byl založen na chybném pochopení faktu, že to není muž
a žena, kteří potřebují vstoupit do takového stavu, ale je to maskulinita a feminita a
feminita a maskulinita uvnitř každého jedince bez ohledu na to, jestli je mužem nebo
ženou, které potřebují do stavu svého plného spojení a sjednocení.

Takže v odpověď na Erininu otázku můžeme v tomto ohledu říci, že oba předpoklady
jsou správné. Swedenborg odrážel sociální klima své doby a zároveň stavěl nezbytný
most k pojímání postupu a významu této záležitosti v pozitivním stavu Novým
zjevením (aniž by si tehdy vědomě uvědomoval, že tomu tak je). Ale většina obsahu
jeho knihy Manželská láska byla výsledkem jeho vlastních duševních a morálních