Page 433 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

manželský. Ju(n)x se odvozuje od slova 'jugum', což znamená jařmo. Máme tu tedy to,
že pravý význam conjugal nebo conjugial značí manžele navzájem ujařmené. Ve vašich
moderních termínech se tento význam odráží ve slovech ‚manželský svazek‘. Co vám
tento význam říká? Jestliže pečlivě zanalyzujete tento význam, pak musíte dojít
k závěru, že v pravé realitě jeho významu není žádná taková věc jako pravá manželská
láska. Namísto toho je to pseudoláska založená na otroctví, vlastnictví,
sebevýjimečnosti, vzájemné závislosti, nízké motivaci a na podobných, povětšinou
zcela negativních faktorech. Cokoliv má takovou negativní konotaci, nemůže být
pravou láskou. Proto se neodvozuje u pozitivního stavu nebo v tomto případě ze Mne.
Samozřejmě to neznamená, že by dva lidé, kteří dobrovolně (v některých kulturách
dokonce i nedobrovolně) vstupují do tohoto svazku nebo jařma, nemohli míz nebo by
neměli hlubokou lásku, ocenění, respekt nebo přátelství jeden k druhému. Tato jejich
kondice a kondice mezi nimi však nemá nic společného s takzvanou ‚manželskou
láskou‘. Namísto toho pochází nebo se odvozuje z jejich pozitivních sklonů a ze stavu
jejich pravého ‚já jsem‘. Že v tomto ohledu ustupují požadavkům a očekáváním jejich
kultury nebo společnosti z jakýchkoliv jejich vlastních individuálních záměrů a
důvodů, je věcí zcela jinou.

Nezapomeňte, co bylo o této záležitosti naznačeno ve Velké knize a v některých
předcházejících dialozích. Typické lidské manželství má negativní konotaci a bylo
vynalezeno v peklech. Že je tomu tak, můžete vidět ve skutečnosti, že většina
z nejnásilnějších a vražedných zločinů je spáchána v manželském vztahu nebo mezi
manželi (například manželské zneužívání). Jestliže jakýkoliv vztah není založen na
pravé lásce, respektu, ocenění, vzájemném pochopení, laskavosti, toleranci, trpělivosti,
přijetí, soucitu, empatii, nezávislosti, a větší nezávislosti, a všech podobných
pozitivních charakteristikách, takzvané kulturní a sociální požadavky a očekávání
v tomto ohledu v mnoha případech povedou jen k pohromě nebo tragédii.

Jak tedy z tohoto popisu vidíte, takzvaná ‚manželská láska‘ není nic než past
nastražená silami negativního stavu, aby lidi udržovala ve vzájemném otroctví a
závislosti. Jak víte, aby se manželství, ať jakákoliv dodržovala, byla prohlášena všemi
náboženskými systémy, rovněž i všemi právními zákony, za svatá, schválená Bohem.
Byla uvedena do pozice nejžádoucnějšího a nejpotřebnějšího stavu, rozpoložení a
postupu. Jak jinak by negativní stav mohl rozšířit svoji sféru vlivu a nadvlády? Vezměte
si například duchovní nepravdu prohlášení, které uvádí, že dva, kteří vstoupí do
manželského svazku, se stanou jedním a už nikdy více dvěma. Jaký je správný význam
této nepravdy a jak k ní došlo? Je vůbec možné opustit svoji jedinečnou individualitu,
duchovnost, mentalitu, odlišnost a svoje pravé ‚já jsem‘, aby došlo ke splynutí s někým
jiným, a jako výsledek toho se vytvořil zcela jiný stav? Opustit něco takového se rovná
zničení té specifické, odlišné, jedinečné a nenapodobitelné součásti, kterou Jsem
nadělil každému jedinci a kterou je ta individualita tím, čím skutečně je. Kdyby něco
takového bylo vůbec možné, v tom případě by Moje Stvoření bylo připraveno o něco
velmi důležitého, vztahujícího se k Mé Absolutní Přirozenosti, co je dostupné jen a
pouze skrze každého jednotlivého jedince v jeho relativní kondici. Jistým způsobem by
se to rovnalo existenční sebevraždě. Negativní dopad takové možnosti by byl
nevypočitatelný. Nemáte vůbec ponětí, co by se v tomto případě stalo.