Page 402 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOG 139

Jméno Pán Ježíš Kristus. Radí se vám, abyste kdykoliv můžete toto Jméno vyslovovali
v jednáních se všemi, kteří s vámi probírají duchovní otázky. Je pro to velmi důležitý
duchovní důvod. Mluvením o Mně jako o Pánu Ježíši Kristu ustanovujete kondici
v myslích těch, se kterými o Mně konverzujete, která bude později využita pro spuštění
jejich schopnosti znát pravdu o Mně a přijmout Mě jako jediné Absolutní JÁ JSEM, KDO
JSEM, obsažené ve významu slov - Pán Ježíš Kristus. A to je vše, co se týká Ivanových
otázek. Byly to velmi dobré a velmi dobře načasované otázky.

A nyní se konečně věnujme Petřině otázce. Odpověď na její otázku by mohla být
vydedukovaná do jisté míry z toho, co bylo řečeno o faktoru Mé Nové Přirozenosti.
Když hovoříme o Nové Přirozenosti, není zřejmé, že Já jsem v procesu prožívání
něčeho nového a odlišného? Ale situace není takto jednoduchá.

Proto bude Naše odpověď na Petřinu otázku poněkud nejednoznačná. Zní ‚ano‘ i ‚ne‘.
To všechno závisí na tom, z jaké ho způsobu vnímání reality k této odpovědi
přistupujete. V subjektivním způsobu, který je založen na posloupnosti, pokračování a
následnosti, z důvodu projekce vždy něčeho nového a odlišného, nastávají v momentě,
kdy se ta projekce uskutečňuje z hlediska místa/stavu, , hluboké změny způsobující
prožívání něčeho nového a odlišného. Této záležitosti musíte rozumět tak, že kvůli Mé
Nové Přirozenosti mohu zažívat vše, co prožívá jakákoliv sentientní entita během
doby/stavu jejích nových a odlišných poznatků, emocí, pocitů, myšlenek nebo čehokoli,
co má - relativním stavem, kondicí a procesem a skrze relativní stav, kondici a proces
každé konkrétní sentientní entity naprosto stejným způsobem, jakým to prožívá ona
relativní sentientní entita. A protože relativní sentientní entita prožívá něco nového a
odlišného, ní a skrze ni tak činím i Já.

Avšak je to zcela odlišná věc, když se na tuto situaci díváte z pozice objektivního
způsobu a z pozice Absolutního stavu. Jak si pamatujete, z této pozice se všechno děje
souběžně, simultánně a synchronně. Kvůli tomu všechny znalosti a zkušenosti ve svém
Absolutním Stavu a Kondici nastávají ve stejném čase/stavu. Ale protože v tomto stavu
nebo kondici neexistuje nic starého a předcházejícího a protože cokoliv bylo, nebylo to
ve svém ‚bylo‘, ale ve svém vždy ‚jest‘, proto jediná věc, která tam je, je vždy nové a
odlišné. Jeho neustálé nastávání ve formě jeho novoty a odlišnosti a ve stavu jeho
simultánnosti, souběžnosti a synchronnosti určuje faktor schopnosti být ve stavu,
kondici a procesu neustálého prožívání něčeho nového a odlišného. Z toho důvodu
v Sobě Samém a v Mém Absolutním Stavu Já, a všechno ve Mně, jsem vždy nový a
odlišný. Z toho důvodu nic není nikdy stejné, ale zároveň, paradoxně řečeno, je
všechno stejné ve své novosti a odlišnosti. Takže z obou způsobů vnímání reality -
objektivního i subjektivního - Já jsem v Absolutním Stavu Své Vlastní Novosti,
Odlišnosti, Znalosti, Vědění a všeho ostatního souvisejícího s touto záležitostí.
Současně Jsem ve Stavu vždy znajícího všechny a všechno, co je a existuje. Protože však
všechno a všichni jsou v relativním stavu, kondici a procesu, z jejich pozice a z jejich
novosti a odlišnosti Jsem také vždy Nový a Odlišný. Z Mé Absolutní Pozice vždy
zažívám jejich novost a odlišnost jako Svoji Vlastní Absolutní Novost a Odlišnost.
Konec konců tato jejich schopnost vychází z uvolňování něčeho nového a odlišného
přímo ze Mne pro jejich nové a odlišné poznání a poznávání. A toto je vše, co se nyní
může říci o této záležitosti. Toto byl trochu obtížný filozofický předmět. V tomto