Page 400 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOG 139

které jsou typickými lidskými zkušenostmi, by Můj přístup do negativního stavu mohl
být jen z pozice Mého Absolutního Stavu Lásky a Dobra. Tím, že by jim byli za těchto
podmínek vystaveni, by se způsobil okamžitý zánik všech a všeho v negativním stavu a
lidském neživotě. takový následek by byl nemyslitelný a neslučitelný s Mojí Absolutně
pozitivní Absolutní Přirozeností. Pokud by něco takového bylo vůbec možné, Moje
Přirozenost by se stala negativní, a jako důsledek by zahynuli nejen všichni a vše
v negativním stavu a lidském neživotě, ale také by zahynuli všichni a vše v pozitivním
stavu.

Lukášův popis umísťuje Můj odchod až do Betánie. Toto místo se nachází v těsné
blízkosti Jeruzaléma, který souvztaží se zly a nepravdami negativního stavu
představeného tím faktorem, že židovský národ Mne odmítl jako svého Spasitele a
Mesiáše. Že jsem vedl Své učedníky až do Betánie, znamená jejich uvedení do
nejzazšího rozpoložení, ve kterém vznikl negativní stav se všemi svými zly a
nepravdami. Jinými slovy, aby se uspělo v konečné věčné eliminaci negativního stavu a
jeho lidského neživota, bylo nezbytné ustanovit náležitou kondici v jádru, ze kterého
vzešel negativní stav s jeho lidským neživotem, kterážto kondice by v každém z toho
jádra (v tomto případě v pseudotvůrcích a následně i renegátech) vyvolala jejich
schopnost rozpoznat a přijmout Moji Pravdu a stát se Dobrým nebo pozitivním obecně.
Pamatujte si, že dokonce i v tom samotném jádru nebo ve zdroji původu negativního
stavu a lidského neživota nikdo nebyl/není absolutně zlý nebo není v absolutních
nepravdách. Symbolikou vedení Mých učedníků až do Betánie a z té pozice odchodem
na nebesa prostřednictvím Své smrti a vzkříšení jsem v tom jádru na věčnost ustanovil
pevnou kondici, která bude moci věčně eliminovat jakoukoliv další možnost pro
opětovnou aktivaci negativního stavu a lidského neživota. Současně tímto bude moci
každý v tom jádře spatřit, rozpoznat a přijmout Moji pravdu a stát se pozitivním a
dobrým na věčnost.

Takže jak vidíte z tohoto zjevení, v obou případech (v Matoušovi i Lukášovi) se
zabýváme úplně stejnou situací týkající se negativního stavu a jeho lidského neživota a
jejich konečného spasení. V jednom případě (Matouš) toto pojetí souvisí s každým
v negativním stavu; a v druhém případě (Lukáš) souvisí se samotným jádrem nebo
původním zdrojem negativního stavu. Z toho důvodu, při pohledu z této náležité
duchovní perspektivy, neexistuje mezi nimi žádný rozpor, protože se oba zabývají
situací v negativním stavu a v lidském neživotě.

V Markově přístupu, který je přístupem ze severu nebo z Pravdy Víry, jde o
všeobsáhlost, co se týká dopadu skutečnosti Mé smrti a vzkříšení. V tomto případě se
neupřednostňuje žádné konkrétní místo nebo stav, protože Moje Spása má a bude mít
všezahrnující působení. V tomto smyslu to není jen každý v negativním stavu a lidském
neživotě, komu je dána příležitost být spasen (tuto příležitost všichni nakonec
přijmou), ale zahrnuje to také každého v pozitivním stavu, protože bez Mé smrti a
vzkříšení, jako důsledku Mé inkarnace za tímto účelem na planetu Nula, by nakonec
podlehli negativnímu stavu a všichni by nakonec duchovně zemřeli, výsledkem čehož
by zemřeli v absolutním smyslu. Důvod, proč by také zemřeli v absolutním smyslu po
své duchovní smrti, je ten, že negativní stav, jak víte, vzešel z relativní sentientní mysli,
a tím je pouze relativní k relativnímu a nemůže pokračovat navěky. Proto kdokoliv by