Page 407 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL
P. 407

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

            vnucování a přijímali by Mne kvůli tomu, že si to žádají takové vnější zážitky, a ne ze
                                                                                              M
            své  vlastní svobodné vůle a volby. Jak si pamatujete z mnoha sdělení v  é m   N o v é m
            zjevení, přijetí něčeho na základě vnucování se nemůže nikomu přivlastnit či přisoudit,
            obzvláště a zejména vlastním niternostem, kde to skutečně platí. Takové přijetí by bylo
            pouze vlastními zevnějšnostmi, kde nic nemůže mít věčné trvání.

            Takže kvůli uvedeným faktům bylo potřebné ustanovit kondici, která by od každého
            vyžadovala,  aby  Mne  přijal  ne  podle  fyzických,  empirických,  hmatatelných,  vnějších,
            smyslových  důkazů,  poskytnutých  například  Mojí  fyzickou  přítomností.  Ale  podle
            vnitřního, intuitivního a čistě subjektivního rozpoznání a víry, že JÁ JSEM, KDOŽ JSEM
            v Absolutním Smyslu. Pouze tento druh přijetí má věčnou hodnotu a význam. Jak vidíš
            z tohoto uspořádání, hlavní důvod, proč by pouze tento typ přijetí fungoval, je ten, že
            jakékoliv jiné důkazy o Mně by neměly žádné vykupitelské nebo spasitelské vlastnosti
            a možnosti. Aby se tento činitel zobrazil a předvedl, zařídilo se, aby někteří z těch, kteří
            byli přítomni Mému fyzickému zjevení po Mém vzkříšení, pochybovali o tom, že jsem
            to  byl  skutečně  Já.  Tímto  tito  pochybovači  ilustrovali,  že  jediná  platná  cesta
            k takovému  přijetí  je  vnitřní  přesvědčení,  důvěra,  jistota,  víra,  rozpoznání,  intuice  a
            rozeznání bez jakýchkoliv vnějších vynucovacích faktorů, zda někdo nebo něco je, nebo
            není  takovým,  jakým  skutečně  je.  Jak  vidíš,  duchovní  důležitost  této  ilustrace  a
            demonstrace je enormní.

            Druhá záležitost, kterou je třeba zopakovat, je záležitost vedení Mých učedníků až do
            Betánie  -  jak  je  zaznamenáno  u  Lukáše  (24:50).  Zatímco  Galilea  byla  umístěna  vně
            hranice židovského národa, Betánie byla uprostřed židovské země. Jak bylo zmíněno
            v předchozím  dialogu  (139),  v té  části,  která  se  zabývala  touto  záležitostí,  Galilea
            představovala  veškerý  negativní  stav  a  jeho  obyvatele  s vrozenou  schopností  znát  a
            přijmout  Pravdu  a  být     v  Dobru  a  následně  být  dobrý.  Na  druhé  straně  Betánie
            představovala samotné jádro negativního stavu, které vytvořilo, iniciovalo, založilo a
            uvedlo  do  pohybu  všechna  zla  a  nepravdy  negativního  stavu.  Důvod,  proč  v tomto
            případě  židovský  národ  skrze  duchovní  souvztažnost  Betánie  představoval  samotné
            jádro tohoto uspořádání, byl ten, že  to  byl, jak  víte,  židovský  národ, který měl Moje
            Slovo (Starý zákon). V tom Slově byla zajištěna Má přítomnost na planetě Nula, dávající
            jejím  obyvatelům  možnost  dělat  to,  co      měli  dělat.  Tak  tedy  způsob,  jakým  Židé
            nakládali s Mým Slovem, byla krajní ritualizace, externalizace, překroucení a falzifikace
            všeho,  co  bylo  obsaženo  v tom  Slově.  Činit  toto  bylo  znakem  extrémního  zla  a
            nepravdy. A protože židovští lidé měli/mají přímou afinitu s pseudotvůrci tím, že jsou
            jejich nejvíce přímí potomci na planetě Nula, v tomto konkrétním případě představují
            celý klan pseudotvůrců, kteří vynalezli, vytvořili a založili neživot negativního stavu a
            lidský neživot.

            Aby  se  v tomto  jádru  zajistila  nezbytná  kondice  pro  jeho  konečnou  eliminaci  a  pro
            spásu  každého,  kdo  byl,  je  anebo  bude  integrální  součástí  toho  jádra  anebo  kdo
            nejprve založil, aktivoval a uvedl do pohybu toto jádro, bylo pro Mne nezbytné, abych
            Sám  Sebe  umístil  do  jeho  úplného  středu  (až  do  Betánie  -  nic  vzdálenějšího  tehdy
            neexistovalo)  a  Svojí  smrtí  a  vzkříšením  zasadit  do  toho  jádra  stejnou  schopnost
            rozpoznání,  přijetí  a  realizace  Mé  Absolutní  Pravdy  a  Jejího  Dobra  prostřednictvím
            Moudrosti Mé Absolutní Lásky, jak tomu bylo v Galileji - v úplnosti negativního stavu
   402   403   404   405   406   407   408   409   410   411   412