Page 101 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA

dobrý a pozitivní. Nedovoluje, aby vstoupilo do své plodné zralosti něco
negativního a protivného. Výše uvedená povaha a struktura společenského života je
nejčistějšího duchovního původu. Duchovnost takovéhoto života přináší do
duchovního, duševního, emocionálního, intelektuálního, sexuálního, fyzického,
tělesného a environmentálního života každého velmi pozitivní a rozkošné následky.
Všechno je pozitivně pociťováno a náležitě vzájemně spojováno. Proud života do
společenského života z jeho duchovního zdroje – kterým je Nejvyšší – zajišťuje, že
každý má všechno, co potřebuje, aby byl šťastný, spokojený, uspokojený, radostný,
produktivní, konstruktivní, tvořivý, užitečný, prospěšný, sdílející, milující, laskavý,
moudrý, znalý a společenskou lidskou bytostí či sentientní entitou.

S takovýmto náležitým směrem proudu duchovního života nemůže nikdy dojít k
ničemu zlému. V pravém pozitivním stavu Stvoření Nejvyššího proto nejsou nikdy
možné žádné poruchy, krize, nedostatky, stagnace, scestnost ani nedostatek
čehokoliv. Nikdy nikdo nepociťuje potřebu dělat si s něčím starosti. Všechno je
neustále poskytováno. Takovýto je výsledek života, když sleduje náležitý a řádný
směr – z nejvnitřnějšího duchovního, k intermediálnímu duševnímu, k vnějšímu
fyzickému či přírodnímu.

Založen na tomto hlavním zákonu a principu, společenský život pozitivního stavu se
vždy odvozuje z duchovní potřeby sdílet a oplácet všechno, co kdo má. V takovém to
životě se přítomnost Nejvyššího projevuje ve větší plnosti a přístupnosti.

9. S výše popsaným uspořádáním společenského života by nikdy nemohl být nikým
zvolen negativní stav. Takže by nikdy nemohlo dojít k aktivaci negativního stavu.
Proto bylo nevyhnutelné reorganizovat tuto situaci na této planetě takovým
způsobem, aby přivodila odlišné pojetí, chápání, účel a praktikování společenského
života. Jeho účel byl v podstatě popsán na začátku této kapitoly. Zde je nutné si
uvědomit, co je hlavním účelem negativního stavu. Protože cílem negativního stavu
je svrhnout vládu Nejvyššího a Jeho/Její pozitivní stav, konečným cílem negativního
stavu je zničit celé Stvoření a všechen život. Všechno, co negativní stav vynalézá a
produkuje ve formě života, je produkováno a vynalézáno jenom s jediným účelem na
mysli – zničit život. Bláznovství a šílenství tohoto účelu je zřejmé, protože pokud by
negativní stav měl někdy uspět ve zničení života, sám by se v tomto procesu zničil.

Aby mohl dosáhnout tohoto cíle, bylo nutné odpojit (nebo ponechat jen minimální,
chatrné spojení) všechen život od jeho duchovního zdroje a prohlásit, že život je
omezený, a není navěky.

Pseudotvůrci úspěšně přebudovali lidské tělo a jeho psychiku, aby zajistili, že bude
možný neduchovní externalizovaný a materializovaný život. Protože ve svém
současném stavu a rozpoložení lidé na této Zemi nemají žádné vědomé zkušenostní
vědomí, že existuje jakýkoliv jiný život než jejich pozemský život, mnozí z nich musí
udělat závěr, že život začíná a končí životem na planetě Zemi. Když v tomto
povědomí život začíná a končí na této Zemi, potom je vědeckým faktem, že život je
produktem hmoty, produktem omezeného výskytu a neexistuje žádná potřeba věřit,
že život byl stvořen Bohem pomocí Jeho/Jejího duchovních principů a jejich
prostřednictvím. Takže pak život není duchovním fenoménem, ale materiálním
fenoménem či přírodním fenoménem. Cokoliv duchovního je výsledkem
a důsledkem tohoto přírodního života, a není jeho vytvářející příčinou.

Aby rozšířili tuto nepravdu, byl na této planetě ustanoven společenský život. Ten
umožňuje této ideji či filozofii dosáhnout tolika lidí, jak je jen možné. Ačkoli ne
všichni lidé přijmou tuto ideu, aspoň do nich vštípí pochybnosti. Konec konců,
pochybnosti řeknou, že vždy existuje taková možnost, že tato pseudofilozofie je