Page 106 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA

hlavnímu účelu jakéhokoliv života – lepšímu, efektivnějšímu,
aktivnějšímu, rozhodnějšímu, čilejšímu a víc vědomému dávání, přijímání, sdílení
a oplácení. A dokonce ve vyšším duchovním smyslu život volného času a
spánku slouží k manifestaci účelů, aktualizaci a realizaci, s větší jasností, ostrostí,
soustředěním a určitostí aspektů Nejvyššího, které každý z nás obsahuje, nese
a představuje. Takováto je duchovní konotace života volného času a spánku.

Pokud uděláme důkladnou analýzu struktury života našeho volného času a spánku,
můžeme v nich zjistit následující aspekty: existuje duchovní život volného času,
duševní život volného času a fyzický či tělesný život volného času.

Duchovní život volného času sestává z aktivit, které produkují ideje zábavy, humoru,
smíchu, úsměvu, hry, relaxace, sportu a odpočinku. Neustálé zaneprázdnění ducha
produkcí idejí jenom duchovní důležitosti a významu a smyslu života a jeho náležité
údržby, manifestace, fungování a naplnění, vede k vyčerpání duchovních energií,
což oslabuje schopnost náležitého přenosu těchto idejí a jakýchkoliv idejí z jejich
Absolutního Zdroje – Nejvyššího. V tomto oslabeném stavu je
nebezpečí nepochopení, nesprávného vnímání nebo nesprávného přenosu těchto
idejí. V tom okamžiku, když dojde k vnímatelnému oslabení, duch přepíná na
produkci idejí týkajících se volného času a odpočinku. Během tohoto časového
období jsou výše uvedené schopnosti ducha znovu nabity energiemi, které
přicházejí z Absolutní Energie Nejvyššího. Když je tento proces ukončen, duch
obnoví svou původní hlavní funkci a s ní souvisící produkci a přenos nutných
idejí pro život. Z výše uvedených tvrzení je zřejmé, že všechny druhy aktivit
volného času bez jakékoliv výjimky a výluky vznikají ze svých idejí v našem
duchu. Tedy existuje duchovní zdroj života volného času a života spánku.

Duševní život volného času se samozřejmě odvozuje z duchovního života volného
času. Duše, nejsouc absolutní, má v jakémkoliv daném čase jen omezenou
schopnost transformovat ideje ducha na jeho vlastní duševní obrazy a život. Když je
proces této transformace oslaben kvůli vyčerpání životních energií, duševní aktivity
se v synchronizaci s duchem přepínají na přijímání a transformování idejí, týkajících
se zábavy, humoru, hry, smíchu, sportu, relaxace, odpočinku nebo spánku, nebo
čehokoliv tohoto druhu. V tomto případě duše v nás vzbuzuje stavy a potřeby
pociťovat, prožívat a vyjadřovat žertování, humor, smích, hry, zábavu, relaxaci, atd.

Fyzický nebo tělesný život volného času se odvozuje z duchovního a duševního
života volného času. Je úplně závislý na stavu a podpoře svého ducha a duše.
Oslabení přenášených energií z ducha a oslabení jejich transformace v duši
produkuje oslabení všech tělesných funkcí. Tělo se začíná cítit unavené, vyčerpané
nebo ospalé a vyžaduje si buď úplně odlišné typy aktivit volného času, nebo fyzický
spánek. Představy a duševní pochody, hry, smíchu, humoru, rekreace, zábavy, atd.,
nás motivují, abychom vyhledávali konkrétní aktivity, podmínky či místa, která v nás
vyvolávají skutečnou nebo imaginární zábavu, hru, smích, humor, úsměv, pobavení a
pocit nechání všeho stranou. Takové je vzájemné spojení a vzájemná závislost
duchovního, duševního a fyzického života volného času a spánku.

Avšak, proč je tomu tak, že potřebujeme spát a snít, a proč je to tak, že vědomé
aktivity volného času samy v sobě a samy o sobě nejsou dostatečné k tomu, aby
znovu naplnily úroveň naší životní energie do jejího potřebného stavu?

Pro tuto potřebu existuje několik důvodů.

1. Vnější forma manifestovaného ducha a duše, to jest jejich tělo, je z prvků jejich
příslušného prostředí. Kvůli této struktuře, nemá tělo věčné pokračování jako duch a