Page 105 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA

Je duchovním faktem, že všichni jsme stvořeni, a ne absolutní. Být stvořen a být
relativní (to jest, ne absolutní) znamená, že neobsahujeme plnost a kompletnost
všech dostupných zkušeností, stavů, podmínek, procesů, změn, rozmanitostí,
významů, atd. Je duchovním faktem, že jsme si sami nedali život, ale že jsme
formami, nádobami a schránkami života, který je nám dán samotným Životem –
Nejvyšším. Je duchovním faktem, že Život v Nejvyšším je ve svém Absolutním
stavu, zatím co život v nás je v relativním stavu, protože nejsme schopni nést plnost
Absolutního Života.

Je duchovním faktem, že nejsouce absolutními, vyčerpáváme si energii pro neustálé
zapojování se do té či oné aktivity. Vyčerpaná energie musí být obnovena, pokud
máme pokračovat v našem denním životě a v jeho různých aktivitách. Jenom
Nejvyšší, jsouc Absolutní a jsouc Absolutní Energií Sám/Sama v Sobě, nikdy si
nemůže vyčerpat energii. Takže jen Nejvyšší může být vždy Absolutně čilý a aktivní.
Nikdo, kdo je méně než Absolutní, bez ohledu na to, jak je blízko k Nejvyššímu,
nemůže být neustále, nepřetržitě čilý a aktivní. On nebo ona v tom či onom čase
vyčerpá své energie a bude potřebovat opětovné dobití.

A nyní, čím je někdo blíže k Absolutnímu Zdroji, tím je toto opětovné dobíjení
potřebné méně často, a tím je potřebný kratší čas pro neaktivní stav a nepozornost.
Naproti tomu, čím je někdo vzdálenější od tohoto Absolutního Zdroje, a tudíž čím
méně duchovní je jeho/její stav, tím častější je potřebné znovu dobíjení a tím delší
období neaktivity se vyžaduje. Jinými slovy, čím někdo dosahuje vyšší úrovně
duchovního vědomí a ztotožnění se s Nejvyšším, tím vyšší úroveň energie a
bdělosti je mu dostupná a tím méně potřebuje aktivity typu volného času.

V duchovním světě, anebo abychom byli přesní, v pozitivním stavu duchovního
světa je toto pravdou i o spánku. Čím větší je duchovní uvědomění a kvalita
duchovního stavu, tím méně formálního spánku jedinec potřebuje.

Situace je však úplně odlišná na planetě Zemi, kde je negativní stav aktivní a
dominuje. Požadavky na volný čas a spánek jsou životně důležitější a závažnější
než v pozitivním stavu z důvodů, které se stanou zřejmými v této kapitole.

Takže můžeme ve všeobecnosti říci, že duchovní původ potřeb volného času a
spánku tkví v našem relativním stavu, který si vyčerpává energie, které jsou
potřebné k napájení našich denních aktivit na produktivní úrovni. Vždy, když si
vyčerpáme tyto energie, cítíme se unaveni, vyčerpáni a ospalí. Abychom odstranili
tyto nežádoucí stavy, musíme se angažovat v odlišných typech aktivit. Tyto aktivity
umožňují dobití našich energií na požadovanou úroveň, abychom mohli nadále
působit v našem produktivním životě.

Jak bylo uvedeno výše, dvě takovéto aktivity schopné vykonat toto nabití, jsou
aktivity volného času a aktivity spánku. Jedny jsou vždy vědomé, zatímco jiné jsou
většinou nevědomé, s výjimkou toho, když vědomě jdeme spát.

V této duchovní konotaci účelem aktivit volného času a spánku je udržet náš
duchovní, duševní, fyzický, sexuální, profesionální či pracovní, rodinný
a společenský život na té úrovni, která může být nejproduktivnější,
nejkonstruktivnější a nejtvořivější a která nám umožní náležitě projevovat,
aktualizovat a realizovat to, čím jsme a co máme.

Tudíž, ve vyšším smyslu, život během volna a během spánku slouží jako prostředek
k lepšímu a efektivnějšímu pochopení a naplnění našeho života a všech našich
tvořivých snah. V dalším smyslu život volného času a spánku primárně slouží