Page 100 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA

během našich společenských hodin.

5. V pozitivním stavu nikdo nikdy nestagnuje. Nikdo není ani v té stejné kondici.
Protože v pozitivním stavu je každý proměnlivý a neustále ve stavu změny, během
společenských hodin každý vždy přináší něco nového a odlišného. Během
společenských setkání se nikdy neobjeví nuda ani pocit marnosti. Změna každého
jednotlivce je vnímatelná dokonce i v jeho/jejím vnějším zjevu. Na tomto jednotlivci
je vždy něco nového a odlišného. Takže každý se může těšit na zjištění na
následujícím společenském setkání, jaké nové, vzrušující a odlišné věci bude dnes
sdílet každý jednotlivec.

Z tohoto důvodu jsou společenské hodiny každé skupiny a společnosti považované
za oblíbenou kratochvíli. Konec konců, tím, že vždy přinášejí něco nového a
odlišného, každý člen společenské skupiny je nesmírně zkvalitněn a obohacen.
Výsledkem takovéhoto zkvalitnění a obohacení je větší tvořivé úsilí každého a větší
možnost stát se víc sebou samým, jako i, což je nejdůležitější, větší poznání
Nejvyššího, jiných a sebe samého. Toto je další hlavní důvod toho, proč
společenský život hraje takovou důležitou roli v životě každého v pozitivním stavu.

6. Novost a odlišnost každého společenského setkání je v pozitivním stavu určena
mírou, do jaké každý využívá, aktualizuje a realizuje různé prvky specifického a
jedinečného aspektu Života Nejvyššího, který je obsažen v každém. Takže v zájmu
všech je každý motivován dělat to nejlepší, aby aktualizoval, realizoval a využil sebe
sama tak, jak je jen možné v každém daném čase. Toto zajišťuje, že jedinec nikdy
nemá žádnou touhu přestat a připravit sebe i jiné o odhalení nějakého jiného prvku
tohoto aspektu pro sdílení, který dosud nebyl aktualizován, realizován a využit.

Společenský život je potřebný pro motivaci a pro jasné zkušenostní poznání toho, že
každý poskytuje nějaký důležitý užitek ve prospěch všech. Jestliže někdo má toto
uvědomění, je vždy motivován odhalit odlišné a nové prvky toho aspektu, který
jedinečně reprezentuje. Když tam venku není nikdo, kdo může ocenit a mít prospěch z
mého pokroku a růstu, ztrácím všechen podnět, motivaci a potřebu pro takovýto růst
a pokrok. Ztratit tento druh potřeby znamená ztratit svůj život.

Takže společenský život poskytuje každému bytostně a podstatně důležitou
zpětnou vazbu, že každý skutečně dělá něco opravdu užitečného, z čehož mohou mít
všichni skutečně nesmírný prospěch. V tomto ohledu je pravý význam
společenského života.

7. Ve své esenci a substanci může být společenský život v pozitivním stavu
považován pro každého za prostředek pro sebeaktualizaci, seberealizaci a stání se
sebou samým. Procházejíc tímto procesem, každý plní účel svého bytí a existence.
Prostřednictvím procesu sebeaktualizace a sebarealizace jedinec plně projevuje
specifický aspekt života Nejvyššího, který byl do něj vložen. Neustálým rozvíjením
tohoto aspektu a vždy vyvolávajíc nový prvek tohoto aspektu, plní účel svého
života.

Takže můžeme říci, že společenský život slouží dvěma faktorům. Jedním je
vzbuzovat v každém potřebu vždy vynášet nový a odlišný prvek aspektu života
Nejvyššího a takto dávat hybnou sílu pro duchovní pokrok a stávání se sebou
samým. Druhým je bezpodmínečně sdílet s každým všechno, co jedinec má.
Společenský život, jako i všechny ostatní aspekty našich životů, nepřetržitě
poskytují každému tyto příležitosti.

8. Výše popsaný pravý význam společenského života v pozitivním stavu je vždy