Page 99 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA
P. 99

je     možnost     získání     poznání,     chápání     a     aplikace     všech     ostatních
            aspektů Přirozenosti  Nejvyššího,  které  jsou  umístěny  ve  všech  ostatních  lidech.
            Z  tohoto důvodu   byl   stvořen   nekonečný   počet   a   rozmanitost   inteligentních
            bytostí   a sentientních   entit   všelijakých   forem,   podmínek,   stavů,   míst,   časů   a
            para-časů, kterých úplná kumulativní suma odráží Absolutní Přirozenost Nejvyššího.
            Protože  počet a rozmanitost těchto lidí jsou nekonečné, jedinec může být navěky
            motivován zkoumat  všechny  ostatní  aspekty  Přirozenosti  Nejvyššího  odrážené  v
            Jeho/Jejím  Stvoření.   Na   zkoumání,   poznávání   a   sdílení   je   vždy   něco   nového   a
            odlišného. Vždy  je někdo tam venku, s kým se můžeme společensky stýkat úplně
            odlišným a novým způsobem,   s   inovačními   zkušenostmi,   které   zdokonalují   a
            obohacují   všechny účastníky tohoto společenského styku.


            Kdyby byl jen omezený počet obyvatel, se kterými bych se mohl společensky stýkat
            za   účelem   sdílení,   jednou   v   budoucnosti   by   se   tento   počet   vyčerpal   a   v   tom
            okamžiku by nebylo nic ke sdílení. Konec sdílení znamená zastavení života, protože
            samotným  životem  života  je  neustálé  progresivní  sdílení.  Takováto  je Absolutní
            Přirozenost Nejvyššího.

            Naštěstí pro nás, Přirozenost Absolutnosti Nejvyššího tvoří nové světy s novými
            obyvateli, které nesou odlišné a nové aspekty Přirozenosti Nejvyššího, a proto se
            nemůže nikdy  vyčerpat. Toto  dává každému věčnou příležitost ke sdílení. Takže
            společenský   život  nám  poskytuje   náležitou  motivaci   být  a   existovat  nadobro  a
            navždy bez jakéhokoliv konce. Toto může být považováno za jeden z hlavních účelů,
            pro který byl Nejvyšším v první řadě ustanoven společenský život.

            4.   V   pozitivním   stavu   je   společenský   život   zaměřen   na   vzájemné   předávání   či
            komunikaci  specifických  zkušeností,  které  máme,  a  na  zkoumání  toho,  jak  tyto
            zkušenosti mohou  přispět  všem  ostatním.  Protože  centrem  takové  zkušenosti je
            jedinečná,   osobní,   intimní   a   soukromá   komunikace   s   Nejvyšším   a   zkušenost
            Nejvyššího ve všech, hlavním tématem sdílení je sdílení této zvláštní zkušenosti.


            Když   všichni   členové   společenské   skupiny   vzájemně   sdílejí   tyto   jedinečné
            zkušenosti,  zjevuje   se   jim   Nejvyšší  ve   formě   Pána   Ježíše   Krista   jako  výsledek
            tohoto sdílení a stýká se se všemi z nich jako jeden z nich.


            Tato posledně uvedená zkušenost je vzbuzující a povznášejí zkušeností, protože
            dává každému ohromný podnět a popud k tomu, aby byl tvořivější, produktivnější,
            plodnější a sdílnější. Nic není více inspirující,  motivující, osvětlující  a  objasňující,
            než stýkat se přímo s Nejvyšším, Který/Která se stává jedním z nás právě pro tento
            účel a důvod.


            Z tohoto důvodu můžeme říci, že jedním z prvotních důvodů společenského styku je
            přivodit   osobní   přítomnost   Nejvyššího   v   úplně   odlišné   modalitě   Jeho/Jejího
            prožívání – jako našeho Pána, Který/Která je mezi námi a s námi jako jeden z nás.
            Toto dává největší inspiraci všem a neomezený a nevyčerpatelný požitek. Všechno,
            co těší lidi, těší Pána. Toto je ten důvod, proč se v Žalmu 149, ve verši 4 říká: "Neboť
            Pán má zálibu ve svém lidu." A jak se praví také v Žalmu 113, ve verši 4–6: "Pán je
            vysoko nad všemi národy, a Jeho sláva nad nebesy. Kdo je jako Pán, náš Bůh, Který
            přebývá tak vysoko, Který se Sám snižuje, aby viděl věci, které jsou v nebesích a na
            Zemi?"

            Šestý verš tohoto žalmu velmi jasně naznačuje, že Pán se Sám/Sama snižuje, aby byl
            jedním  z nás  a  mezi  námi  a  stýkal  se  s  námi,  aby  nám  tak  poskytoval  věčné
            radovánky. Tyto radosti jsou motivujícími faktory pro náš neustálý duchovní pokrok
            a  jeho  sdílení,  a  pravou  duchovní  odměnou  za  naše  tvořivé  úsilí,  které  sdílíme
   94   95   96   97   98   99   100   101   102   103   104