Page 95 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA

Vynikající charakteristiku moderního člověka je možno najít ve Svaté Bibli v Žalmu
10, ve verši 4: "Bezbožník se svou pyšnou tváří nehledá Boha, Bůh není v žádné z
jeho myšlenek."

A pokud se stane, že Bůh je v našich myšlenkách, je to kvůli nějaké postranní
motivaci, hledání zásluh, strachu, vině, osobnímu zisku, reputaci, odměně, atd. Toto
jsou všechno negativní ohledy, a tedy bezbožné. Takže v takovémto typu hledání
Boha nebo myšlení o Bohu či modlení se k Bohu není žádná přítomnost Boha, ale
jen vlastní velké ego. Toto ego se stává Bohem.

Takže většina pozitivních, duchovních, zbožných a náležitých motivačních faktorů
pro náš společenský život na této Zemi byla důkladně a účinně vymazána aktivátory
negativního stavu.

Ale proč se společensky stýkáme na této Zemi, když to má takovou negativní
souvislost?

Jestli z pravého duchovního hlediska je pravým účelem společenského styku sdílet
jedinečnou a neopakovatelnou přítomnost Nejvyššího v nás, která nám dává větší
stupeň motivace a schopnosti být víc samým sebou a být
tvořivějším, produktivnějším, konstruktivnějším ve prospěch všech, potom v
negativní konotaci je to pro sdílení všeho negativního, zlého, nedobrého,
falešného, zkresleného a protivného.

Jak se negativní stav se všemi svými zly a nepravdami šíří a komunikuje s každým?

Pokud by byl uzamknut v každé osobě a pokud by mu nebylo dovoleno, aby byl
sdílen, ztratil by svou motivaci být a existovat. Toto by znamenalo konec
negativního stavu. Konec konců, negativní stav žije z toho stejného principu jako
pozitivní stav (žádný jiný zdroj života, než Nejvyšší, není možný; proto v bytí a
existenci nejsou žádné jiné principy než duchovní principy) – dávat, přijímat, sdílet a
oplácet. Fundamentálním rozdílem mezi pozitivním stavem a negativním stavem v
tomto ohledu je rozdíl motivace a úmyslu, kvůli kterým se tento akt sdílení
odehrává. Zatímco v pozitivním stavu je úmysl a motivace vždy pro vzájemný
prospěch, společné dobro a kvůli zájmu všech – v duchu bezpodmínečné lásky a
moudrosti, bez očekávání něčeho na oplátku – a kvůli tomu jednoduchému důvodu,
že toto je ten správný způsob a jediný způsob, jak to má být, v negativním stavu jsou
hlavními motivačními a intencionálními faktory osobní zisk, svůj vlastní zájem,
sobecké důvody nebo postranní motivace z pozice sebelásky a lásky k vnějškům,
světské bohatství, prestiž, ctižádost, osobní reputace, soutěživost,
politika, smyslové požitky a mnoho jiných podobných negativních věcí.

Všechny tyto protivné stavy a jejich potřeby nemohou být naplněny, když se jedinec
společensky nestýká s jinými duchy. Jiní jsou prostředkem, pomocí kterého jedinec
může projevit, aktualizovat a realizovat všechny výše vyjmenované tendence. Mnozí
z nás jsou dokonce ochotni předstírat, že jsou dobří a pozitivní nebo štědří a
velkorysí, aby dosáhli svých vlastních cílů, ve svém vlastním zájmu. Ale pro
aktivátory negativního stavu byly takovéto ohledy samozřejmě druhotným a velmi
chtěným postranním účinkem. To, co potřebovali udělat, bylo zajistit, že negativní
stav má neustálou příležitost v tom, aby byl nepřetržitě napájen a velmi rozšiřován
po všech koutech tohoto světa. Proto pečlivě zachovali a víc zdůraznili potřebu
společenského styku, aby negativní stav rozšířili, jak je jen možné a udrželi jej
donekonečna, zajišťujíce, že je neustále sdílen se všemi. Konec konců, když vidíme,
že všichni ostatní konají podobným způsobem a formou, s podobnými postranními
důvody a motivacemi, jsme motivováni k tomu, abychom byli negativní. V