Page 238 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

ČÁST III

DUCHOVNÍ POKROK

Kapitola první

VYMEZENÍ A ZÁSADY DUCHOVNÍHO POKROKU

V této knize bylo již mnohokrát zdůrazněno, že veškeré Stvoření nastává, probíhá a
stává se z Absolutních idejí stvoření Nejvyššího. Také se zdůrazňuje, že přirozenost
Nejvyššího je absolutní kvůli skutečnosti, že Nejvyšší vždy jest a nebyl stvořen. Proto
vše stvořené musí být relativní k tomu, co je nestvořené. Ale protože to nastává,
probíhá a stává se z Absolutního nestvořeného principu, má to tutéž přirozenost, která
je relativní jen k nestvořenému Absolutnímu principu.

Všechny principy Absolutního nestvořeného jednoho jsou obsaženy v tom, co je
stvořené. Lze zas a znovu říci, že to, co je stvořené, je jímačem, nádobou,
prostředkem, rozšířením a procesem Stvořitele. Přirozenost Absolutního
nestvořeného jednoho je nevyčerpatelná. Proto se tvořivé úsilí na věky nikdy
nezastaví; bude se vždy odehrávat.

Tím, že tuto povahu přenesl či umístil do svého Stvoření, dal Absolutní jeden každému
veškeré příležitosti pro neustálý pokrok. V Absolutní přirozenosti Nejvyššího není
kvůli jejímu Absolutnímu dynamismu a její Absolutní tvořivosti nic stagnujícího.
Cokoliv odvozuje svou povahu z dynamických a tvořivých principů, musí pak být
dynamické a tvořivé. Nemůže to zůstat stát a stagnovat; musí se to neustále hýbat.
Buď se to hýbe směrem ke tvořivému snažení - neustálé progresi, nebo směrem pryč
od něho - k neustálé regresi. Ať tak, či onak – hýbe se to.

Pohyb vpřed a dále k vyšší a vyšší duchovní tvořivosti je pohybem duchovního
pokroku. Ten nikdy nemůže přestat ani se zastavit či být vyčerpán kvůli Absolutní
nekonečné a věčné přirozenosti Nejvyššího, vhledem ke které se pohybuje a z níž a jíž
má takovou motivaci.

Pohyb dolů a zpět k menší tvořivosti je pohybem duchovní regrese a nejzazší
duchovní smrti. Nemůže pokračovat věčně, neboť nevznikl v Absolutní, Progresivní,
Dynamické, Tvořivé a Aktivní přirozenosti Nejvyššího, která je vždy pozitivní. Fakticky
začal relativními procesy a skrze ně jako izolovaná událost na planetě Zemi. Cokoli
nepochází z Absolutního stavu, Procesu a Rozpoložení, nemá potenciál pro věčný
pohyb. Postupně tedy zmizí, spadne samo na sebe a samo sebe úplně pohltí. Takový
pohyb nemá žádnou budoucnost.

Jakmile se tedy ustanoví směr pohybu, postupuje to v krocích. Pohybuje se to od
jednoho stupně ke druhému, od jedné úrovně či dimenze ke druhé. Nemůže se to
pohybovat zároveň v sobě a vně sebe s tím, že obsahuje všechny stavy, úrovně,
stupně a kondice v každém bodě svého pohybu. Kdyby mohlo, bylo by to Absolutní
povahy, a tedy nestvořené. Jedině Nejvyšší může být zároveň ve všech úrovních,
stupních, dimenzích, stavech, procesech a rozpoloženích kvůli faktu, že stvořil vše ve
stavu bezprostorovosti v procesu bezčasovosti. Nejvyšší je tudíž ve všech prostorech