Page 12 - REALITA, MÝTY A ILUZE
P. 12

sobě,    děláte    zároveň    i    ostatním    a  Nejvyššímu. Nemůžete ze sebe vystoupit,
            abyste navázali vztah s jinými či s Nejvyšším  z nějaké   abstraktní,   vnější   pozice.
            Pokud  nemilujete  sebe,  nejste  schopni  skutečně  milovat nikoho. Zároveň, pokud
            nemilujete ostatní a Nejvyššího,  sebe taktéž nemůžete   milovat.  Z  toho  důvodu
            nemůžete  být  opravdu  duchovní,  zdravá  osoba.  Tento  princip   má dalekosáhlé
            důsledky pro jakýkoli druh jednání. Jak jednáte s lidmi? Jak se chováte   k lidem?
            Musíte si zde zapamatovat důležitou zásadu: všechno ve stvoření Nejvyššího  má svůj
            čas a místo. Chování a postoj lidí v každém daném okamžiku času a prostoru  jsou
            takové,  jaké  mají  být,  ať  jsou  jakkoli  nešťastné  či  negativní.  Z každé  situace
            dochází  k velice  důležitému  ponaučení.  Každý  představuje  jistý  užitek.  Vaším
            chováním,   postojem,   tím,   jací   jste,   přinášíte   stvoření   určitý   užitek.   Jestliže
            smýšlíte  negativně  o  lidech,  nebo  jestliže  někdo  vejde  do  vašeho  života  a  vy  tu
            osobu  nemáte  rádi a cítíte se s ní velmi nepříjemně, jestliže ji odmítáte, jestliže ji
            považujete za děvku,  odpad  či  čubčího  syna,  znamená  to,  že  byste  se  raději  měli
            podívat na sebe: to, co ta  osoba reprezentuje nebo spouští, je to, co je špatné ve vás.
            To není ta osoba, to jste vy.   Moudrá,   zralá   a   duchovně   založená   osoba   se   s
            poděkováním,  vděčností,  oceněním  a  respektem  obrátí  do  nitra  a  zeptá  se:  „Co  je
            se mnou? Proč takto reaguji na nějakou  osobu? Proč takovým způsobem uvažuji o
            té  osobě?  Konec  konců,  ta  osoba  je  tam  za   určitým   účelem,   kvůli   určitému
            užitku.   Ta   osoba    vešla   do   mého   života,   aby   mi  připomněla něco, co cítím a
            dělám špatně ohledně sebe; jestliže tu osobu nemám rád,   jestliže ji považuji za
            děvku, odpad, čubčího syna, znamená to, že považuji Boha, kdo je  v té osobě věčně
            přítomen/přítomna, v její schopnosti změnit se za odpad,  za čubčího   syna a za
            všechno   to   negativní...“   A   obdobně,   když   jsme   všichni   součástí   stejného   Boha,
            považuji  za   odpad,  děvku,  čubčího  syna   a  všechno   to  negativní  sebe   samého?
            Nuže,   popřemýšlejte  o  tom.  Přehodnoťte  způsob,  jakým  jednáte  s lidmi,  protože
            váš způsob  jednání  s lidmi  je  v podstatě  váš  způsob  jednání  s vámi  samotnými.
            Toto   je   velice  důležitý   bod.   Jak   jednáme   s   našimi   rodiči,   s   našimi   přáteli,  s
            jakým  druhem  lidí  se  stýkáme?  Vybíráme  si  setkáni  jen  s takovými  lidmi,  kteří
            z toho   či   onoho   důvodu  podporují  naši  mizérii,  nebo  kteří  nám  říkají,  jací  jsme
            milí,  krásní  a  znamenití?  Tito  lidé nám nedělají laskavost, že? Jistě, jste to všechno,
            pokud tím chcete být, ale potom  jdete k někomu jinému domů a řeknete: „Toto je
            strašné místo, nesnáším to tu.“ Neboť  neslyšíte  ta  milá  slova  ve  vás,  nebo  pokud
            ta  milá  slova  slyšíte,  neznějí  přiměřeně,  protože   ti   lidé   či   ta   situace   ve   vás
            spustí   něco,   na   čem   potřebujete   zapracovat.  Naneštěstí  to  většina  lidí  nedělá.
            Co   myslíte,   proč   existuje   taková   situace?   Jako   vaše   neustálá připomínka, že
            potřebujete udělat něco s vaším postojem,  s vaším  sebepojímáním,  sebepředstavou
            a vnímáním ostatních. To jsou  skvělé  příležitosti,  které nám Nejvyšší posílá k naší
            úvaze  a  jako  neustálou  připomínku  našich  vlastních  problémů, a my jsme moudří,
            pokud na to dbáme. Naneštěstí, lidé omezují sami sebe,  odmítají ty lidi, kteří by jim
            mohli  pomoci  se  poučit,  a  budou  si  vybírat  pouze  určité  přátele a budou se stýkat
            pouze   s   těmito   přáteli,   kteří   je   neustále   podporují   ve   starém,     stagnujícím,
            negativním   životním   stylu,   v negativním   vnímání   sebe   sama,   které   jim  dělá
            dobře.  Vždy  jsem  nedůvěřivý,  pokud  někdo  ve  mně  vyvolává  příliš  dobrý  pocit,
            neboť   je   tam   možnost,   že   něco   není   v   pořádku.   Pokud   ovšem   každodenně
            nezkoumám  sám  sebe  a  neříkám  si:  „Je  tohle  realita,  či  nikoli?“  Jiný  příběh  je,
            když   provádíte  zkoumání  sebe  sama.  Je  snadné  prozkoumat  sebe  sama,  když  ve
            vás  někdo  vyvolává  něco   pozitivní.   Ale   když   ve   vás   někdo   vyvolává   něco
            negativní   a   odporné,   není   příjemné   provádět   zkoumání   sebe   sama.   Namísto
            toho,   abyste   se   vyhnuli   takovému     typu   lidí,   je   opravdu   moudré   a   zralé   je
            vyhledávat,   s   hlubokým   respektem,   vděčností   a     poděkováním  za  to,  že  vám
            poskytují  tu  příležitost  dozvědět  se  něco  o  sobě  a  změnit   se.   Toto   je   pravé
   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17