Page 16 - REALITA, MÝTY A ILUZE
P. 16

sobě   jsou   naprosto    mrtvé  a  bez  jakéhokoli  života.  Mrtvé  prvky  nemohou
            vyprodukovat nic živé. Oživení  přírody,   hmoty,   těla,   prvků   a   všeho   ostatního,
            co   se    jich   týká,   je   možné   pouze  z duchovních    principů,    které    vytvářejí
            život.    Život,    který    nepřetržitě    emanuje    a  vyzařuje z Absolutní Reality Jsoucna
            a Bytí Nejvyššího, vchází do přírody, hmoty, prvků  a   všeho   ostatního,   co   se   jich
            týká,   vytváří   určité   atomické,   chemické,   biologické   a   fyzikální kombinace  a
            oživuje je. Hmota  a  její  prvky, příroda, tělo atd. jsou jen jednou   z mnoha forem,
            které   duchovnost   vytváří   pro  svou   manifestaci,  objevení   se   a     konkretizaci   v
            přírodním stupni.


                   20. Je mýtem a iluzí věřit, že životní formy obecně, a sentientní život zvlášť,
            jsou     výsledkem   bílkovino-uhlíko-kyslíkové  kombinace  či   matrice  a  jsou   na   ní
            založeny, jak   by nás chtěla přesvědčit biologie. Duchovní principy využívají tuto
            konkrétní  kombinaci  jako  jednu  z nekonečného  počtu a rozmanitosti  kombinací
            k vyjádření,   vnímání,   manifestaci,   aktualizaci,   realizaci   a   konkretizaci   života.
            Život  není  žádným  způsobem  závislý  na  svých  zevních  tělesných  formách  či  na
            lidských   formách   a   ve   stvoření Nejvyššího existuje nekonečná rozmanitost a
            množství   ne-lidských   i   lidských   životních   forem   jak   sentientních,   jakož   i
            nesentientních, které jsou  úplně a kompletně  nepředstavitelné   a   nepochopitelné
            pro   lidskou   vnější   vědomou   mysl.   Život   v těch  podmínkách plně prosperuje a
            rozvíjí se a vzkvétá a my nedokážeme pochopit, jak je to   možné, nebo zda tam
            existuje nějaký život.

                   21.  Je  grandiózním  mýtem  a  iluzí  myslet  si  a  věřit,  že  lidské  tělo  a  jeho
            psyché,   samy o sobě a samy od sebe, jsou schopny způsobení či vznikání něčeho
            vůbec. Dalším  mýtem a iluzí je věřit a myslet si, že lidské ekonomické, společenské,
            rasové, politické,  fyzické    a    duševní    problémy,    choroby,    nemoci,    symptomy,
            utrpení,  perverznosti,   nehody,  incidenty,  války,  zločiny  atd.  jsou  nějakým
            způsobem  vyvolány  či  mají  původ     v   nějakém   zevnějšku,   jako   jsou   fyzické,
            ekonomické, společenské, chemické,  biologické,   dědičné, duševní či jakékoli jiné
            podobné faktory. Tyto faktory nejsou ničím jiným než   jistými    souvztažnostmi,
            důsledky    a    výsledky    niterného    duchovního    stavu    věcí    a  výsledkem narušení,
            zmrzačení,   překroucení,   zkreslení,   ignorace,   popření   či   odmítnutí     duchovnosti,
            Nejvyššího a duchovních principů. Nic více a nic méně. Takový negativní  postoj  k
            duchovnosti dává  podnět k aktivaci a  dominanci negativního  stavu  na Zemi a   k
            založení  pekel  v duchovním  světě,  což  vytváří,  fabrikuje,  napájí  a  vnucuje  všechny
            tyto druhy škodlivých faktorů a utrpení.

                   22.  Je  grandiózním  mýtem  a  iluzí  myslet  si  a  věřit,  že  jedinec  může  žít  a
            cokoli  udělat  sám  ze  sebe  a  sám  od  sebe.  Jak  bylo  zdůrazněno  předtím,  jedinec
            může  žít  a  dělat    cokoli,    co    dělá,    pouze    z přítomnosti    Absolutního    Zdroje
            života    v nás,    tedy  z Nejvyššího. Síla, energie a motivace pro žití a jednání vždy
            pramení z té přítomnosti.   Popření   této   skutečnosti   uvádí   do   chodu   negativní
            stav  se  vším  jeho  utrpením  a  neštěstím,  šílenostmi  a  problémy.  Je  grandiózním
            mýtem  a  iluzí  myslet  si  a  věřit,  že  někdo může konat jakékoli dobro či být pozitivní
            na základě svého vlastního snažení a   zásluhy.  Všechno,  co  je  v lidech  dobré  a
            pozitivní,  je  kompletně,  vysloveně  a  naprosto   z přítomnosti Nejvyššího v nich; z
            Něho/Ní, podle Něho/Ní, skrze Něho/Ni a s Ním/Ní  mohou konat a konají jakékoli
            dobro.  Na   druhé   straně   všechno   v   nich,   co   je   jakýmkoli     způsobem   či   formou
            negativní, špatné, zlé, škodlivé, nešťastné, šílené a problematické,   je důsledkem
            popření té duchovní přítomnosti v nich.

                   Jak zdůraznil Swedenborg, kdyby lidé toliko chtěli přijmout tento fakt a uznat,
   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21