Page 15 - REALITA, MÝTY A ILUZE

a poctivosti, milosrdenství a odpuštění, soucitu a empatie, tepla a světla, feminity a
maskulinity atd. ad infinitum. Nikomu není dovoleno oddělovat lásku od
moudrosti, dobro od pravdy, dobročinnost od víry, spravedlnost od úsudku,
milosrdenství od odpuštění, maskulinitu od feminity, feminitu od maskulinity atd.
Jsou Nejvyšším spojeny navzájem a ve věčném manželství. Spojení lásky a
moudrosti, dobra a pravdy, dobročinnosti a víry, maskulinity a feminity atd. má
věčnou hodnotu a trvání a nelze je oddělit. Takové spojení má absolutní hodnotu a
každý, kdo je odděluje či byť i jen pomyslí na takovou separaci, dopouští se
cizoložství. Především o tomto byl výrok Ježíše Krista týkající se cizoložství, a ne o
tom, že jedinec by neměl mít fyzický pohlavní styk s nikým jiným než se svým
manželským partnerem. Uskuteční-li se takový pohlavní styk za pozitivním a
dobrým účelem a s pozitivním a dobrým úmyslem, kvůli vzájemnému prospěchu,
obecnému blahu, sdílení a většímu poznání Nejvyššího, ostatních a sebe,
potom nemůže být nikdy cizoložný. Než se však někdo zúčastní takovéto
situace, musí velmi důkladně prozkoumat své úmysly, aby se vyhnul spáchání
cizoložství. S tímto buďte velmi opatrní.

17. Je mýtem a iluzí věřit a myslet si, že život, lidské aktivity, chování,
postoje, události, dění a podobně, ať jsou jakékoli, mohou mít nějaký jiný
původ či být důsledkem a následkem něčeho jiného než duchovnosti. Takzvaný
neduchovní každodenní typ praktických lidských aktivit je pouze souvztažností
jistých duchovních stavů a procesů, jež vůbec umožňují uskutečnění se takových
aktivit. Pokud by nebyly žádné takové duchovní principy, nemohly by existovat
žádné takové aktivity. Je jedno, co lidé dělají, myslí si, chtějí či jak se chovají, co cítí a
jak jednají, jsou schopni žít, cítit, chtít, myslet, dělat, chovat se a jednat jen kvůli
jsoucnu a bytí duchovnosti jako jediné reality, jež je zdrojem všech ostatních realit.

Všechno v lidském životě a všechny lidské aktivity mají duchovní
původ a povahu bez jakékoli výjimky či vyloučení něčeho. Bez ohledu na to,
jakou zevnější manifestaci takový život a jeho aktivity zaujímají, popření tohoto
fundamentálního a duchovního faktu nic nezmění. Schopnost popírat to pramení z
duchovního principu volby toto přijmout, či odmítnout. Proto je akt popírání
duchovní akt, neboť nelze dost dobře popírat něco, co neexistuje. Popírání něčeho,
co neexistuje, není vůbec žádným popíráním.

18. Je mýtem a iluzí myslet si a věřit, že v zevním světě, v zevní
mysli a v přírodním stupni je objevitelné a pozorovatelné nějaké pravé poznání,
chápání a pravda - pomocí zevnějšího vědeckého pozorování, popisování, klasifikace
a pojímání. V nich není žádné pravé poznání či pravda, mimo duchovní
realitu niterností a duchovních principů.

Takové vědecké stanovisko vede ke zkreslenému a klamnému závěru, kde
pravá realita je považována za neskutečnou, a ne-realita a iluze zevního světa je
považována za skutečnou. Toto je pozice vzhůru nohama, která vládne zóně
vymístění a ze které vědci vyvozují všechny své závěry. S jistotou lze říci, že jsou-li
ty závěry odvozovány ze zevních pozorování, nelze nalézt příliš mnoho pravdy ve
vědeckých závěrech. Mají pouze relativistickou hodnotu a nelze je aplikovat na nic
jiného.

19. Je grandiózním mýtem a iluzí věřit a myslet si, že hmota, příroda a
vnější chemické, biologické a fyzikální zákony, konstelace a kombinace
mohou nějakým způsobem být zdrojem nějaké formy života. Samy sebou a samy o