Page 11 - REALITA, MÝTY A ILUZE
P. 11

10. Je mýtem a iluzí věřit a myslet si, že duchovní a intermediální svět, nebo to,
            co lidé nazývají nebesa,  pekla, astrální světy atd., jsou místa někde v odlehlých
            koutech  stvoření,  kde  se  lze  velice  těžko,  pokud  vůbec,  dostat  či  komunikovat  s
            nimi. Toto je  další iluzí, o níž se vás snaží přesvědčit negativní stav.

                   Realitou   je,   že   tyto   světy   existují  společně  synchronně   a  simultánně  s
            fyzickými  světy a zónami vymístění a jsou vzájemně propojeny a související a jeden
            bez druhého,  s výjimkou   zóny   vymístění,   nemohou   existovat.   (Všechny   ostatní
            dimenze   mohou  existovat   bez   aktivní   zóny   vymístění,   třebaže   zóna   vymístění
            nemůže  existovat  bez  dimenzí  ostatních.)   Proto   jsou   všechny   tyto   světy
            nepřetržitě přítomny jeden v druhém, zaujímajíce stejné místo, ale jiné dimenze. Aby
            tyto světy byly otevřené, aby  byly   rozlišitelné,   vnímatelné,   přístupné,   je   podle
            principů  mysli  vyžadován  určitý  posun či deformace.

                   Pro   zopakování,   negativní   stav,   existující   na   Zemi   v   aktivovaném   a
            dominantním  módu, uzavřel uvědomování si existence všech jiných světů než světů
            fyzických, jinak  by si oni nemohly ani představit jejich vlastní existenci.

                   11.  Je  grandiózním  mýtem  a  iluzí  věřit  a  myslet  si,  že  pravý  duchovní  život
            a  zdravé   každodenní   žití   pozůstává   z dodržování   určitých   vnějších   rituálů,
            obřadů,  činností   a   událostí,   jimiž   jsou   například,   stručně   shrnuto,   chození   do
            kostela,   slovní  modlitby, trávení mnohých hodin v lotosové či jakékoli jiné pozici,
            vnější čtení svatých  knih,  dávání  peněz  a  majetku  charitám,  vyhýbání  se  jezení
            a   pití   určitých   druhů  pokrmů a nápojů, dieta, abstinence, hladovění a podobné
            věci (kromě kouření tabáku,  marihuany  a  braní  drog,  což  je  vždy  negativní  a  zlé,
            protože to  pochází z pekla),  bez  jakéhokoli  ohledu  na  niterný  stav  vaší  mysli,  na
            úmysly  a  kvalitu  vašeho  vnitřního  života.  Neexistuje  nic  duchovního  v takových
            aktivitách  samých  o  sobě  a  samých  od  sebe;  nejsou  dobré  k ničemu,  kromě  toho,
            že  vás  uvádějí  v  omyl  a  zavádějí.  Takové  aktivity  lze  považovat  za  něco  jako
            oblečení  pro  tělo.  Tělo  tu  není  pro  oblečení,  ale  oblečení pro tělo, až na případ,
            kdy lidé připisují všechnu důležitost oblečení, a ne tělu.  Pravá duchovnost spočívá ve
            stavu vašeho vnitřního bytí, v souhrnném životním stylu   a   prvotních   úmyslech,
            které  jsou  v pozadí  všech  vašich  aktivit.  Jaký  je  záměr  vašich  aktivit?  Nezáleží  na
            tom,  jak  moc  se  postíte,  jak  často  chodíte  do  kostela  nebo  se  modlíte;  pokud
            není  úmyslem  vzájemný  prospěch,  obecné  blaho,  sdílení  z lásky  a  moudrosti, z
            objektivity, spravedlnosti, abyste byli lepší lidskou bytostí, není to dobré,  nikam  to
            vůbec  nevede.  Prosím   vás,  zapomeňte  na  takové   externality.  Ty  vám  vůbec
            nepomohou.   Styl   pravého   života   je   vždycky   z kvality   vaší   lásky.   Úmysly
            takového  života   pramení   ze   stupně   a   kvality   vaší   moudrosti.   Pravá   láska   a
            moudrost   života   nepožaduje žádné takové restrikce, tabu, předpisy, požadavky,
            průbojnost či omezení,  pokud  všechno,  co  ve  vašem  životě  děláte  (a  můžete  dělat,
            co   jen   chcete),   děláte   za   jediným účelem; být více  duchovní, být mnohem lepší
            lidskou  bytostí, sloužit dobru a   pravdě,    lásce     a     moudrosti,    Nejvyššímu     i
            ostatním;    potom    můžete     dělat    cokoli.   Nemusíte   trpět   či   se   uvádět   do
            sebetrestajícího  režimu  tím,  že  se  budete  omezovat  všemožnými  tabu,  nebo  tím,
            že  budete  trávit  hodiny  dodržováním  „očekávaných“  rituálů atd.

                   12. Je mýtem a iluzí věřit a myslet si, že můžete milovat, respektovat, starat se,
            oceňovat,   akceptovat,   být   dobrými   a   milými   k lidem   či   Bohu,   Nejvyššímu,   a
            zároveň     nenávidět,       znevažovat,       ignorovat,     pohrdat,      být     negativními,
            odpornými,   odmítat   a  špatně   zacházet   se   sebou   samými;   nebo   respektovat
            sebe,  být  milými  a  laskavými  k sobě, a zároveň nerespektovat, nemilovat, nestarat
            se a nebýt milými k Nejvyššímu a  ostatním.    Všechno,    co    cítíte,    chcete    a    děláte
   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16