Page 92 - pzncelek

Nedostatek čehokoliv negativního může být pojímán pouze v Absolutním stavu, kondici a
procesu pozitivnosti. Jinými slovy pouze Absolutní pozitivní stav a Proces může být zcela
osvobozen od čehokoli negativního. Význam a obsah slov „absolutně pozitivní“ označuje,
že nic negativního nesmí a nemůže uvnitř tohoto existovat. Jinak by to už nebylo zcela
absolutní a pozitivní. Ale „absolutně pozitivní“ také znamená, že to nelze stvořit, ani to
nemůže vzniknout, neboť to musí vždy být a existovat bez jakéhokoliv času a prostoru, ale
také v čase a prostoru odděleně od něj; jinak by to už nebylo absolutní. Takovýto absolutní
pozitivní stav musí tudíž být nestvořen. Pouze Nejvyšší je a může být v takovém
rozpoložení, stavu a procesu. Z tohoto důvodu je pouze Nejvyšší tím Jedním, Kdož je
Absolutně pozitivní, a proto bez čehokoliv negativního uvnitř Sebe Samého/Samé.

Na druhé straně je vše ostatní ve Stvoření stvořeno a pochází z Absolutního. Vzhledem k
této skutečnosti všechno ostatní Stvořené a započaté nemůže být absolutní, ale pouze
relativní k absolutnímu. Přirozenost jsoucna pouze relativního v sobě zahrnuje možnost mít
zkušenosti, které jsou rozdílné od absolutně pozitivního; odtud tudíž pochází možnost
existence negativního stavu. Cokoliv není z pozitivního stavu, není pozitivní, a tudíž je
negativní. Nedostatek něčeho nezáleží na tom, co to je, dává popud pro nastartování
něčeho, co bude kompenzovat tento nedostatek. V tomto případě nedostatek zkušeností
jsoucna v absolutním stavu, rozpoložení a procesu dává jedinci příležitost odstartovat
opačný trend k takovému nedostatku. Odtud tudíž na úrovni hmoty vychází otázka: „Jaké to
je být bez duchovnosti?“ nebo „Co by se stalo, kdyby se život mohl vysvětlit z jakéhokoli
jiného zdroje než z Nejvyššího, kdož je Absolutně pozitivním?“ Důsledky takových otázek
jsou rozsáhle popsány v knize „Základy lidské duchovnosti“.

Protože však tato situace vznikla v relativním stavu, v časnosti kontinua Stvoření, nemá a
ani nemůže mít věčného trvání. Pouze to co je započato v absolutním rozpoložení, stavu a
procesu, má a musí mít věčné pokračování, protože to v sobě nese všechny atributy
Absolutna v relativním rozpoložení. Negativní stav nemá takovýto původ. Je to vedlejší
účinek a důsledek něčeho, co samo o sobě vzniklo. Vznikl ve stavu, který vznikl. Tudíž,
ačkoli všechny stvořené sentientní entity musí věčně pokračovat dle své volby být
relativními k absolutnímu (viz Princip duchovní homogenity č. 7, zjevený dne 3. a 4.dubna
1982), to neznamená, že jejich produkce musí mít také věčné pokračování. Vždyť negativní
stav byl a je produkován z relativistické kondice. Nikdy nemůže mít původ v Absolutně
pozitivním. Tedy nemůže pokračovat do věčnosti ve své aktivované a dominantní formě.
Jeho věčné pokračování je možné pouze jako potencialita vzhledem k tomu, co bylo řečeno
výše - jako volby a výsledek nedostatku zkušeností jsoucna v absolutním rozpoložení.

Vzhledem k časné povaze aktivní a dominantní modality existence negativního stavu, musí
jeho současná manifestace na Zemi někde skončit. Pointou zde je, že negativní stav ve
svém aktivním a dominantním módu existence není ve své přirozené, normální a správné
kondici. Jeho normální, pravá a přirozená kondice je být dřímající, zaražený a úslužný
pozitivní kondici. Je to proto, že je myslitelný pouze prostřednictvím pozitivního. Nemůže
existovat v sobě a sebou tak, jako pozitivní. Může existovat pouze z bytí a energie
pozitivního. Cokoliv existuje v sobě a sebou, je vždy aktivní, dominantní a opravdu reálné.
Proto jeho aktivace bude vždy nepřirozená, abnormální, umělá, nucená a vnucená, nemající
v sobě a sebou žádnou věčnou budoucnost. Jeho existence je udržována pouze ukradeným
principem života.

Kvůli těmto faktorům je aktivovaný negativní stav v procesu stálého navracení se ke své
počáteční, normální a přirozené kondici - deaktivaci, dřímotě, zaražení a úslužnosti. Toto je
rozpoložení negativního stavu, které existuje ve zbytku Stvoření. V peklech a na planetě
Zemi je situace jiná, protože je zde násilně aktivován a udržován v aktivované a dominantní
modalitě vůlí a úmysly těch, kteří se načas ztotožnili s ideami aktivního angažování se v
produkci zlých skutků. V okamžiku, kdy zastaví produkci takovýchto idejí, negativní stav se
přirozeně navrátí do původního stavu ke své původní a oprávněné kondici.

Nyní tato nepřirozená situace negativního stavu způsobuje neustálé potíže, problémy a
strasti těm, kteří ho udržují v aktivovaném a dominantním módu. Odměnou za aktivaci