Page 11 - pzncelek

ještě připraveno nabýt pochopení a přijetí hlubšího a vyššího významu duchovního
manželství a lidské sexuality.

Co se symbolismu manželství Ježíše Krista a církve týče, lidé zapomněli, že slovo “Ježíš
Kristus” již v sobě, niterně označuje úplné, celkové a absolutní sjednocení všech
duchovních principů, které jsou neustále v manželství (slovo “Ježíš Kristus“ označuje
kromě mnoha jiného, všechny principy femininity – “Ježíš“ a všechny principy maskulinity
– “Kristus“). Každý princip se skládá z nekonečných počtů dalších principů a jejich
obousměrných odvozenin, které jsou navzájem v manželské jednotě, vytvářejíce tak
úplného Jednoho Boha.

Na straně druhé je církev jedním tělem. Avšak tato jednost se skládá z početných jedinců a
jedinečných těl, z nichž pozůstává život církve z Pána, kdož je věčně
sjednocený/sjednocená a v Sobě ve věčném a absolutním manželství. Pokud by tomu tak
nebylo, nebyly by možné žádné vztahy mezi Bohem a lidmi.

Jelikož Pán je v Absolutním stavu a Absolutním procesu, může mít vztah jen v absolutním
smyslu. Je ale též pravdou, že je nutné tento vztah neustále rovnocenně opětovat –
v absolutním smyslu. Avšak dilematem zde je, že nikdo se nemůže k Pánu vztahovat
v absolutním smyslu, protože jen Pán je absolutní. Každý jiný je v relativnosti svého
rozpoložení. My všichni jsme relativní k Absolutnímu Nejvyššímu. Dilema je vyřešeno
faktem, že Nejvyšší má souběžně vztah k nekonečným počtům žijících entit (jejichž jednou
sortou jsou lidé na Zemi) a každá jednotlivá osoba se vztahuje k Pánu tím, že přijímá
duchovní identity všech ostatních a sebe sama svým jedinečným a neopakovatelným
způsobem. Přijímání takových identit a identity sebe sama je možné dle principu
vzájemného sdílení a prospěchu. Takže když má někdo vztah k opačnému sexuálnímu rysu
lidí, má vztah k Pánu (kdož je v tomto jedinci jedinečně a neopakovatelně
přítomen/přítomna – v jeho Niterné mysli) velmi zvláštním a jedinečným způsobem,
možným prostřednictvím této jedné zvláštní osoby a touto osobou. Toto je to, co znamená
pravý duchovní vztah. Takové chápání lidská pojetí postrádají. Nemohou tudíž za těchto
podmínek vstupovat do opravdového duchovního manželství.

5. Výše uvedené principy ustanovují principy pravého milování a sexuality. Vyšší účel
sexuality je, kromě jiného, nejméně trojí: Za prvé lépe poznat vlastní já; za druhé poznat
lépe druhé; a za třetí, což je nejdůležitější, poznat lépe Pána. Vzhledem k lidské
relativistické kondici je znalost Pána dostupná pouze skrze znalost sebe a jiných. Jedním
z nejlépe možných způsobů získání takového poznání je sdílením sebe sama s ostatními za
tímto jednotlivých účelem a pro vzájemný prospěch. Toto je motivační faktor pravé
duchovnosti. Na fyzické úrovni se tento princip manifestuje sexuálními tužbami. Sexuální
styk, ve své intimitě sdílení a vzájemného prospěchu, je jedním z nejlepších nástrojů
k tomu, aby se takové poznání získalo.

Avšak za současných podmínek na Zemi je jeden omezen a ohraničen negativním stavem a
společenskými konvencemi, tradicemi, zvyky a kulturami mít takový vztah pouze s jednou
osobou – manželem / manželkou (pseudomanželem / pseudomanželkou, nebo v některých
zemích s vlastními manželkami) a pouze v rámci takzvaných manželských svazků, v prvé
řadě pouze za jedním účelem – rozmnožování. Všechno ostatní, a obzvláště pravý duchovní
účel, se nebere na zřetel, zavrhuje se nebo přinejmenším je nahlíženo s podezřením. Takový
postoj dusí jakoukoli možnost získat životně důležité další poznání o sobě samém, jiných a
o Pánu. Důsledky takových omezení pro lidský duchovní, duševní, emocionální,
intelektuální, sociální, sexuální a fyzický blahobyt jsou zničující a destruktivní, jak to lidské
dějiny tak živě demonstrují. Taková situace eliminuje jakoukoli možnost ustanovení pravých
duchovních manželství a náležitých sexuálních vztahů. Tento následek byl pseudotvůrci
promítnut do lidských životů, aby se tak prostřednictvím sexuality a manželských svazků
nemohla uchytit žádná pravá duchovnost.

6. Pojetí cizoložství a monogamie lidé nesprávně chápou. Cizoložství není definováno a
určeno účastí v sexuálním styku se sexuálním partnerem jiným než s vlastním chotěm.