Page 511 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

Kapitola dvacátá pátá

TAJEMSTVÍ DESÍTI DUCHOVNÍCH PRINCIPŮ

Dne 14. Května 1988 v 6:00 ráno bylo ke mně slovo Pána Ježíše Krista, řkoucí:

„Desatero duchovních principů, jak je formulováno v předešlé kapitole, a které
nahrazuje Desatero přikázání, obsahuje určité důležité duchovní atributy, které nejsou

zřejmé na první pohled. Jsou zde určitá tajemství vztahující se k jejich obsahu a
formulování a zvláště k jejich aplikaci.

Základní duchovní zákon stvoření vyžaduje, aby se každý duchovní princip, jenž má
přímý vztah ke struktuře, obsahu, kvalitě a životu jakékoliv sentientní entity, mohl
formulovat, definovat, vyvíjet, zpříkladnit, přeformulovat, modifikovat, nebo docela

nahradit pouze Tím, kdo ustanovuje tyto principy a zákony samotné - Pánem Ježíšem
Kristem. Žádný jednotlivec nemá povoleno ani není pověřen či schopen něco takového
takových principů a zákonů.
činit z prostého důvodu, že sám žije z Pravidlem zde je, že
jakákoliv odvozenina něčeho nemůže to něco formulovat, definovat či vyvíjet, protože
to něco nevyvěrá z ní, nýbrž ona vyvěrá toho něčeho.
z

Za prvé je třeba, aby se formuloval a ustanovil princip. Jakmile je formulován a

ustanoven, pak může produkovat všechny své odvozeniny, do nichž se může vložit.

Závisí tedy již samotné jsoucno a bytí života na zákonech, principech a ideách života,
které ve všech ohledech předchází jsoucno a bytí takového života. Toto je důvodem,

proč pouze Pán Ježíš Kristus, jsa Sám absolutními principy, zákony a ideami života,

může odvodit všechny nutné definice a procedury pro formulování a implementaci
takových principů, zákonů a idejí.

Jiný požadavek v této záležitosti je v tom, že Pán Ježíš Kristus po té, co definoval,

formuloval a ustanovil jakékoliv principy, stává se těmi principy a má je integrovány ve
Své Absolutní přirozenosti v absolutním smyslu. Takže On/Ona je Tím, kdo jako úplně
první vykoná ty principy ve Svém Absolutním životě absolutním smyslu. Konání

v

tohoto, stává se Pán ježíš Kristus pro každého Absolutním příkladem, jak uskutečňovat
ty principy ve vlastním každodenním životě či v životě všech ostatních, kdo jsou

relativní vůči Jeho/Její Absolutnosti.

Jde zde o to, že sentientní entity, jsouce relativní, nemohou samy v sobě a sebou počít

náležité uskutečňování a zpříkladňování ani jediného principu. Takovému procesu

musí předcházet jeho nastávání v Absolutním stavu. Vše má být nejdříve započato

v Absolutním stavu. Jakmile se to tam započne, předají se výsledky a příklady toho

započetí všem jiným ve stvoření. Toto předání se uděje podle principu, který stanoví,

že vše co nastává v Absolutním stavu, kvůli samé své povaze, ihned postupuje ke všem

extenzím a procesům toho Stavu, vůči němu relativním, a tam se stane integrální částí

těchto životů, dávaje jim smysl a účel.