Page 484 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 484

KAPITOLA  23.
            Tato   Církev   je   duchovní   entitou,   kterou   a   skrze   kterou   Pán   Ježíš   Kristus   vládne   co

            nejúčinněji  nad  životy  všech  lidských  tvorů    na  planetě  Nula.  Pokud  taková  Církev  je


            někde  přítomná,  bez      ohledu  na  to,  jak  mnoho  či  málo  členů  má,  je  přítomnost   Pána
            Ježíše  Krista  na  vaší  planetě  zajištěna.   Kvantita  v   tomto  ohledu  nemá  žádný  význam,
            protože, jak si pamatujete,  Pán Ježíš Kristus    vládne z   Absolutního   stavu.

            Dokonce     jedna  jediná   osoba, která by četla a uplatňovala   ve svém životě  Nové zjevení   a
            Biblí Svatou, pravé Slovo Boží, byla by  dostačující     pro tento účel.   Relativní rozpoložení
            jakéhokoliv  daného  individua  zajišťuje,  že  absolutní    působení  a  vláda  Stvořitele  trvá


                v  absolutním  smyslu.  Z   pozice  Absolutního   stavu  jeho   přítomnost   v    relativních
            podmínkách  má  absolutní  hodnotu.       Jak  víte,  úhrnný  součet  všeho  relativního  je  stále
            ještě  relativní.  Může  se  jen  přibližovat      k  absolutnímu,  ale  nikdy  nemůže  docílit  stavu

            absolutnosti.    Proto  je  jedno  relativní  stejné  jako  všechno  relativní;  bez  ohledu  na  to,


            jak  mnoho  relativního  máte,  vždy  budou  jen  relativní.       Z  pozice  absolutna  je  všechno
            relativní  známo      absolutním smyslu.
                              v


            Takže  Pán  Ježíš  Kristus,   jsa  přítomen  ve  Svém  Slově  v   absolutním  smyslu,  je  schopen

            rozeznat  všechny  události  na  planetě  Nula     a  řídit  všechny  osudy  relativních  lidských
            tvorů ve shodě se všemi  zákony Své Božské prozřetelnosti.         Navíc,  z   každého oponování
            vůči  Novému  zjevení  či     jeho  odmítnutí  jakýmkoliv  lidským    tvorem  Pán   Ježíš  Kristus
                                       z

            zjišťuje,  jaký  je  povšechný  trend  lidských  výběrů.  Podle  toho   zjištění  uvádí  příznivé
            podmínky  pro  manifestování  všech  důsledků,  následků  a   výsledků  takových  výběrů.
            Takto tedy vládne  Pán Ježíš  Kristus    nad planetou  Nula   a lidským  životem.



            Jak    vidíte,  schází  mezi  těmito  třemi   mody  vládnutí  modus  čtvrtý.  Jak  si  vzpomínáte,



            vztahuje   se  čtvrtý   modus      k  vládnutí   z   pozice   zevnějšnosti.   Fyzická   přítomnost  Pána

            Ježíše  Krista      v  té  zevnějšnosti  dovoluje,  aby  vládnutí  bylo  bilaterální,  jdoucí  ve  dvou

            směrech:  Ze zevnějšku k      vnitřku a ze zevnějšnosti   vnějšku  k                            Je
                                                                                 jeho vlastnímu vnitřku.
            pro to důvod, proč čtvrtý modus vládnutí není  na vaší planetě tentokrát proveditelný.
            Jak si vzpomínáte,  bylo povoleno, aby lidský život i planeta      Nula vešly  do  jsoucna a bytí
            jenom  pro  jediný  účel:  Zobrazit  všechny  důsledky,  následky  a  výsledky  aktivovaného
            negativního stavu.

                V  jednom   smyslu   může   být  lidský   život   vnímán   jako   nahromadění  zkušeností   s   tím


            cílem,   aby  učinily   dostupnými     všechny   náležité   mody   života  pro   výběr   ze  strany

            každého v     jsoucnu a bytí. Není tudíž lidský život  konečnou volbou sám o sobě a v       sobě,
            nýbrž   přechodným  či  dočasným  předmětem  výběru  do  té  doby,  než  účel  ilustrování
            tohoto  důležitého  faktu  bude  splněn.  Jakmile  je  splněn,  pak  typický  lidský  život     -  tak,
            jak je projevován a rozvíjen na planetě  Nula        -  nebude již mít žádný smysl.

            Ježto  lidský  život  je  procesem  shromažďování  všech  nutných  důležitých  zkušeností  a


            protože  není     sám   sebou   a   o   sobě   předmětem   konečného   výběru,   nemůže  být  -  pro

            svou     pozici   i   svůj   účel  -  ovlivněn   žádným   faktorem  donucení.  Jakýkoliv   donucující
            činitel   by   porušil   účelovost  lidského   života,   pro   jakou   mu   bylo    dovoleno   vejít   do
            jsoucna  a bytí. Přijetí takového donucujícího faktoru by učinilo       lidský život předmětem

            konečné  volby.     Učinit   to   věcí   definitivního   výběru   by   znamenalo   uzamknout  lidský
            život do stavu permanence.
   479   480   481   482   483   484   485   486   487   488   489