Page 428 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 428

KAPITOLA  20.
                                                                          V
            negativní stav nemohl by  být nikdy, na       věky aktivován.     takovém případě by  stvoření

            bídně trpělo    nejistotou z   toho, že   nemá žádnou odpověď na existenční otázku o životě

            jiném,  než  je   život   pozitivního    stavu.   Také   by   nemělo  možnost   žádného   výběru
                v  jakékoli  věci. V   takovém případě   život by pro   sentientní   entity neměl žádný význam a
            skončil by   existenciální sebevraždou všech.

                                                                                                      Z
            Nikdo  by  nedovedl  aktivovat  negativní  stav  za  přímé     přítomnosti  Nejvyššího.      toho


            důvodu  nejzevnější      stupeň  stvoření  vyvinul   ze   svých  vlastních   energií  svou   vlastní


            nejzevnější úroveň,     jež  postrádala přímou přítomnost Nejvyššího.       Na té úrovni, jak již
            víte,   se  negativní   stav   aktivoval.    Z   těchto   podmínek  -  z  nejzevnější  úrovně


            nejzevnějšího   stupně     se   vyvinula   odlišná   životní  forma,   jež   nemá   nic   společného   se
            životem  pozitivního   stavu.   Jakmile   byla   utvořena,   tato   forma   života   se   odloučila   a

            oddělila   od   pravého   života,  zalidnila   zónu   vymístění     a   začala  projevovat  svou

            přirozenost.     Tento  život   byl  mrtvým   životem   negativního  stavu   a   lidským   životem.

            Jelikož   vodičem       a  mediátorem  jakéhokoliv   života   je   jeho   sexualita,   byla   vyvinuta  i


            sexualita odlišného typu, která     se  hodila   pro takový typ života.
            Nic   ale  z  tohoto  života  neexistovalo  tenkrát  v   Nejvyšším.   Jak  byste   si  tedy  počínali  při

            eliminování     takového  pseudoživota,   když   jednou   již   odpověděl   plně,   docela   a   ke
            spokojenosti  všech  tu  existenciální  otázku?  Nechat  ho  být  a  existovat  na  věčné  časy?
            Kdyby to tak bylo, pak by pozitivní      stav nikdy neměl    příležitost pro své plné rozvinutí

                a  vyplnění,   neboť  -  jak  si  pamatujete   z   předešlé   kapitoly  této   knihy  -  bylo  by   nutno

            neustále  plýtvat  ohromným  množstvím  životní  energie  na  to,  aby  negativnímu  stavu
            nebylo   dovoleno   ovládnout  pozitivní   stav,   a   pro   odpuzování   negativních   představ   o
            potřebě odmítat Pána Ježíše Krista jako jediný zdroj  života.       Anebo jej zničit beze stopy,
            jakmile  splní  svůj  účel?  Toto  je  naprosto  nemožné,  jelikož  všichni  lidští  i  jiní  tvorové
            negativního   stavu     všude   nosí   v   sobě   potenciálnost  pro   spasení   díky  své   schopnosti

            volit   a měnit se.  Ať   se řekne opět nadbytečně:  v   té schopnosti všech je přítomnost Pána
            Ježíše  Krista. Zničíte-li je, pak zničíte  něco, co   patří  Pánu Ježíši Kristu. Zničíte  důležitý
            duchovní  atribut.    Tím  činem  ničíte  jediný  zdroj  života  -  Pána  Ježíše  Krista.  Zničením


            Pána  Ježíše  Krista  dojde  ke  zničení  veškerého  stvoření   a  všech  jeho  obyvatel.  Takový
            akt byl by neslučitelný s    pravou Přirozeností Pána Ježíše Krista. Jsouc     Absolutní láskou
            a Moudrostí,  může ta     Přirozenost  pořídit pouze  plán spasení.


            Spasení    je možné jenom proto,     že Stvořitel  stvoření   Sám/Sama  prožívá přímo, z    první
            ruky něco, co nikdy před tím nebylo částí Jeho/Její Absolutní  přirozenosti.         Vstupuje do
            té   oblasti,   kde   se   tomu   životu   daří,    získá  všechny   jeho  zkušenosti,   transformuje
            všechny    jeho   elementy  v   Sobě,  provede  jejich  fúzi  ve  Své  Přirozenosti,  vezme  na  Sebe
            skutečnost nejzevnější úrovně stupně  stvoření            -  což je zóna vymístění a  planeta  Nula.
            Skrze   tyto   a   těmito   elementy   může   nyní   přímo   vcházet   do   všech   úrovní   toho
            pseudoživota     a  může zahájit   proces spasení   a  transformace   všech jeho   účastníků.   Toť
            proces,   jakým   se   dosáhne   spasení.   Neexistuje  žádná   jiná   cesta.   A   protože     -  podle

            definice   samotné   své   povahy     -  je   sexualita   prvotním  mediátorem  a  vodičem   tohoto
            procesu, je to lidská sexualita,  která    je  vpojena   do   Přirozenosti Pána Ježíše   Krista,   aby
            zprostředkovala a přiváděla ideje spasení ke všem,         co se nachází v   negativním stavu.


             Toto je důvodem, proč bez zahrnutí lidské sexuality do         Své  Přirozenosti by se  Nejvyšší
            nikdy nemohl  stát  Pánem      Ježíšem  Kristem.   Podle   definice  je Pán Ježíš Kristus  Někdo,
   423   424   425   426   427   428   429   430   431   432   433