Page 386 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

KAPITOLA 18.
Zde je zřejmý paradox: negativní stav může žít a být na živu, jenom když obrátí
ukradený pravý život v mrtvý život. A přece je to stále ještě život, který původně patřil
pozitivnímu stavu. Ten musí být vrácen, kam patří po té, co projde procesem vzkříšení
a transformace. Pán Ježíš Kristus jasně prokázal Svým příkladem, že ten život může být

zachován a spasen, aniž by bylo jakkoli nutné, aby na něm negativní stav paraziticky
ulpíval.

Toto zjevení jasně ukazuje, že pravý život pozitivního stavu nepotřebuje negativní stav
v žádné formě ani kondici. Naopak, bude moci začít žít životem v plné a vrchovaté míře
jenom po eliminaci negativního stavu na věčnost.

Zachování všech zkušeností ze života negativního stavu na věky v multiverzalitě
povšechnosti neznamená zachování samotného negativního stavu. Cokoliv se poznalo

a prožilo v tomto ohledu, bude mít vždy cenu jako znalost a nikoliv jako stav sám o

sobě. Vědět něco nebo o něčem neznamená být tím něčím. Jinými slovy: znát negativní
stav nebo znát něco o negativním stavu neznamená být v negativním stavu. Takže

můžete mít znalost zkušeností jsoucna a bytí negativního stavu (pseudo-jsoucna a

pseudo-bytí), aniž byste kdy potřebovali, aby negativní stav sám byl ve jsoucnu a bytí.
Z tohoto důvodu bude budoucí život pozitivního stavu docela a totálně osvobozen od

přítomnosti negativního stavu v jakékoliv formě, kondici či projevu. Opakovaně

řečeno: plnost života může být prožívána a rozvíjena jenom bez přítomnosti

negativního stavu a lidského života. Tudíž nejen, že je možné mít život bez negativního
stavu či lidského života, ale ve skutečnosti je pravý život ve své plnosti možný jenom
bez nich.

3. Jak již bylo uvedeno mnohokrát dříve, nejdůležitějším determinátorem jakékoliv
modality života a jeho stylu je způsob, jakým lidé přistupují k Pánu Ježíši Kristu a jak

Jej/Ji uctívají. Tak to bylo a tak tomu bude až na věčnost. Proto je kvalita nového
časového cyklu taktéž determinována tímto nejdůležitějším činitelem.
v
Způsob lidského vztahování a projevování úcty k Pánu Ježíši Kristu plnosti pravého

života pozitivního stavu - po eliminaci negativního stavu a lidského života - se odráží
v
ve verši 22 kapitoly 21 Zjevení Ježíše Krista Biblí Svaté. Stojí tam:

‚Avšak žádný chrám jsem v něm nespatřil, neboť jeho chrámem je Pán
Bůh Všemohoucí a Beránek.‘

‚Chrám‘, v konotaci tohoto textu, označuje jakýkoliv typ zevní, ritualistické,

ceremoniální, organizované a formální bohoslužby, jaká se vidí na vaší planetě. Také
značí všechny jejich doktríny a všechna dogmata. Takže slova ‚žádný chrám jsem

v něm nespatřil‘ znamenají, že taková modalita vztahovosti a bohoslužby vůči Pánu
Ježíši Kristu nebude mít místa či prostoru v novém pravém životě pozitivního stavu.

s

Vážný problém tímto typem bohoslužby a vztahovosti - jak se vidí na vaší planetě - je

v tom, že neexistuje přímá či nepřímá přítomnost Pána Ježíše Krista během jejího

vykonávání. Lidští tvorové mají za to, že taková přítomnost je mezi nimi nebo v nich,
prohlašujíce, že jsou inspirováni Duchem Svatým, vycházejícím od Pána či Boha či
jakého jména užijí. Nicméně jde zde o klamné pojímání. Po ukončení Prvního příchodu