Page 390 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

KAPITOLA 18.

procesu, ale - naopak - staví se proti němu ve snaze jej eliminovat a zahubit. Toto
nežádoucí rozdělení v jsoucnu a bytí: pozitivní versus negativní čili tvůrčí versus
destruktivní - znemožňuje, aby se sjednocené tvořivé úsilí plně uvedlo do praxe. Dokud

negativní stav existuje v jakékoliv formě a kondici, má samo jeho jsoucno a bytí
zamezující, překážející efekt na proces jakéhokoliv tvůrčího úsilí kdekoliv.

Především to vyžaduje ohromné množství drahocenné energie a snahy odhánět
negativní stav od stavu pozitivního. Tato vzácná energie není k dispozici pro využití

v tvořivém usilování všech svých nejplnějších potenciálů. Za druhé, je tu ten pocit

separace od miliard a miliard sentientních entit, chycených do pasti negativního stavu
a užívajících svůj život k ničení života. Výdej jejich energie je zcela neproduktivní. Ale
taktéž se této energie nedostává ostatní části stvoření v pozitivním stavu;

předpokládalo se, že bude použita odlišným, pozitivním a vskutku tvůrčím způsobem.

Avšak - jak si vzpomínáte - byla ukradena z pravého stvoření aktivátory negativního
stavu.
Slovo ‚ukradená‘ znamená, že něco velmi důležitého bylo odebráno stvoření a použito
-

jinde - mimo stvoření pro zcela rozdílný, neproduktivní účel. Slovo ‚ukradená‘ ale

také značí, že cokoliv bylo ukradeno, musí se vrátit na své pravé místo, aby se to
použilo pro původně zamýšlený účel. Též označuje, že tato situace - okolnost okradení

- je dočasnou věcí. Ztráta vinou této krádeže byla pro stvoření nesmírná. Stvoření

postrádá něco, co mu právem náleželo. A nejen to, ale čin krádeže a loupeže rozštěpil

jsoucno a bytí na tři části: na pravé a skutečné stvoření a na zónu vymístění a lidský
život na planetě Nula, nacházející se mimo stvoření.

Dokud tento stav existuje, dokud důležitá integrální část ve stvoření schází a je

používána v rozporu s jeho tvořivým usilováním, nikdo v pravém životě pozitivního
stavu nebude plně tvůrčím, produktivním, konstruktivním a patřičně užitečným.

Taktéž pokud chybí podstatný počet sentientních entit ve stvoření, nemůže dojít

k plnému zpřítomnění a uskutečnění náležitého sjednocení, jednotnosti a harmonie
tvořivých snah všech.

Jedním z mnoha důvodů, proč Pán Ježíš Kristus přijal novou přirozenost a Kondici,

bylo sjednocení Jeho/Jejího stvoření, aby bylo takové, jaké má být. Rozkol a rozštěp
byly tolerovány kvůli poučení a pro provádění náležitých a správných výběrů, kdy se
zvolí pravý a plný život pozitivního stavu. Pán Ježíš Kristus musel vstoupit do

negativního stavu, aby tam ustanovil příznivé podmínky pro navrácení ukradeného

‚vlastnictví‘ jeho pravému majiteli - pozitivnímu stavu. Takže tam vstoupil za účelem
konečného eliminování tohoto nesnesitelného rozštěpu ve jsoucnu a bytí.
Jakmile tento rozštěp a rozkol bude odstraněn a ukradené ‚vlastnictví‘ navráceno tam,
kam patří, pak tehdy a jenom tehdy bude možno začít s budováním pravého a plného

života pozitivního stavu s úplným a povšechným participováním a přispíváním ze
strany všech entit všude. Pokud schází třebas jen jedno individuum v tomto procesu,

plnosti tvořivého úsilí se nemůže docílit. Takže se požaduje plné účastenství všech bez
jakýchkoliv výjimek a výhrad. Jenom tehdy bude tvůrčí úsilí úplné.