Page 208 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

KAPITOLA 11.
Nic z negativního stavu nemůže vzejít ani být započato z nejniternější úrovně stvoření.
To nejniternější ve stvoření je ryzím pozitivním stavem. Ve stavu ryzosti pozitivního
stavu nemůže se žádná představa negativity přihodit. Je tam bezprostřední přítomnost
Pána Ježíše Krista ve stavu nejniternějším. Není možná žádná koexistence Pána Ježíše
Krista - tenkrát Nejvyššího - s čímkoliv negativním. V tak těsné blízkosti k Absolutnímu
zdroji ryzosti pozitivního stavu i sebenepatrnější pokus pomyslit na něco negativního
by zapříčinil okamžité zničení kohokoliv, kdo by takové myšlenky měl. Co myslíte: proč
bylo nutné, aby Nejvyšší podstoupil tak zapletený, složitý, nepochopitelný a obtížný
proces inkarnace do negativního stavu jako Ježíš Kristus a pak fúzí vpojil Své tělo -
maso do povšechnosti Své Přirozenosti? Kdyby přežití něčeho negativního v tak těsné
blízkosti Nejvyššího bylo možné, pak žádná potřeba podstoupit tak zdlouhavý a

komplexní proces by nikdy nevyvstala. Nejvyšší Bůh byl by to mohl učinit docela
pohodlně ze Své nejniternější pozice.

Samozřejmě žádná taková situace tenkrát neexistovala. Jsa absolutní a jsa v
Absolutním pozitivním stavu, pro samou povahu toho stavu, nic z negativního stavu

nemůže v Něm či blízko Něho existovat. Ocitlo-li by se něco v blízkosti Nejvyššího, v
okamžiku by se obrátilo v nicotu. Nejpodivuhodnějším a nejtajnějším dějem, který kdy
Nejvyšší měl podstoupit, bylo ponížit se nesmírně a klesnout do zvlášť naplánovaných
okolností, popsaných ve druhé kapitole této knihy, na úroveň negativního stavu s tím,
aby zakusil negativní stav a nabídl každému spásu od negativního stavu, aniž by vtom
procesu zavinil něčí záhubu. Myslíte, že kdyby byla nějaká jiná, lehčí cesta k docílení
této mety, že by ji Nejvyšší nepoužil?

Konec konců, kdyby byl negativní stav povstal před samým nosem Nejvyššího když se
použije vaší metafory - jak tomu všechny církve na vaší planetě věří, pak si můžete být
jisti, že by nikdy nemohla uzrát jakákoliv potřeba nějaké inkarnace Nejvyššího do

negativního stavu. Má-li něco svůj původ v tom nejniternějším, pak se s ním může
jednat z pozice toho niterného právě prostředky té samé niternosti. V takovém případě
potřeba dostat se navenek by vůbec neexistovala. Ale jen se podívejte, jak Nejvyšší ve

formě Ježíše Krista musí opustit tu niternost a přichází do toho nejzevnějšího v tom
nejvenkovnějším, do jeho odpadového materiálu - do zóny vymístění, aby mohl jednat

s negativním stavem v té samé pozici, na které došlo k jeho vzniku. Jelikož negativní

stav povstal v nejextrémnější pozici toho nejzevnějšího, jediný způsob, jak se ním
může zacházet, je jen z té samé pozice. Jakýkoliv jiný způsob by selhal nebo by končil
vyhlazením veškerého stvoření.

Zde si musíte být vědomí jednoho velmi důležitého duchovního pravidla: Místo, stav a

podmínky, v jakých cokoliv vůbec má svůj vznik, jediné mají účinné prostředky pro to,
aby se s tím jednalo efektivním způsobem. Jiné místo či stav či podmínky postrádají
tyto vhodné prostředky. Pamatujte si,
že všechny stavy, dimenze a úrovně ve stvoření
jsou oddělené, nikoliv spojité. Kontinuální způsob existuje jen v nich, ale ne mezi nimi.
Proto pravidla jednoho stavu, jedné kondice či jednoho místa neplatí pro žádný jiný

stav ani podmínky ani žádné jiné místo. Toto je multiverzální duchovní zákon. Platí jak

pro jednu jednoduchou částici, tak i pro kohokoliv jiného včetně Pána Ježíše Krista.

Vždyť Pán Ježíš Kristus Sám je Zákonem a Principem. Takové zákony nemohou nikdy

být narušeny. Byl-li by z nich jakýkoliv porušen Jím/Jí, kdo je Sám/Sama Absolutním

zákonem, znamenalo by to konec veškerému multivesmíru a stvoření. Nebylo by nic,