Page 123 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 123

NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

            Ve skutečnosti slovo ‚antikrist‘    je  použito  jenom  jednou,   či dvakrát apoštolem Janem ve
            dvou listech. V první epištole Jana, kapitola druhá,  verš 18, říká:

                   ‚Dítky,  toto  je  poslední  hodina;  a   jak  jste  slyšeli,  že  přijde  Antikrist,  tak
                   nyní   přišlo   mnoho   antikristů;   podle   toho   víme,   že   nastala  poslední
                   hodina.‘


            Jan také   definuje   Antikrista.   Ve verších 22-23 ve stejné kapitole říká:

                   ‚Kdo   je   lhář,   ne-li   ten,   kdo   popírá,   že   Ježíš      je  Kristus?   Ten   je  antikrist,
                   který popírá Otce i    Syna.   Kdo popírá Syna, nemá ani Otce.‘

            A v druhé epištole Jana  ve verši 7 se tvrdí:


                   ‚Neboť  do  světa   vyšlo  mnoho  svůdců,  kteří  nevyznávají,  že  Ježíš  Kristus
                   přišel v   těle. Toto   je svůdce a antikrist.‘


            Několik    věcí  je  zřejmých  z  těchto  citátů:  Především  je  jasné,  že  ve  výrocích  apoštolů
            není  žádný    niterný, ani vnitřní smysl.   Všechny epištoly apoštolů  jsou   tím,   čím mají být:

            Dopisy  pro  povzbuzení,  vysvětlení,  napomínání       a,  kde  bylo  nutné,  i  výtkami.  Později
            však,   na  neštěstí,  udělali  z  nich  Otcové  Církve  pevnou,  nezměnitelnou  a   nepochybnou
            dogmatickou   základnu,   prohlásili     je   za  slovo   Boží,   jež   obsahuje  hluboké  duchovní   a

            nebeské významy. Žádný takový význam v listech apoštolů  není.            Za druhé, je očividné,
            že  všichni  apoštolové   sami   očekávali, že dojde   k  Druhému   příchodu Pána Ježíše Krista

            co   nevidět.   Fakticky   většina   z   nich    dokonce   věřila,   že  k   tomu   dojde  během   jejich
            pozemského života. Toto       je jasné ze slov, použitých Janem  -   ‚nastala   poslední hodina‘.


            Tato  pevná  víra  poukazuje  na  to,  že  apoštolové   nebyli  tak  docela  inspirováni  ohledně
            těchto   i  mnohých  jiných  duchovních  záležitostí,   jak  všichni  křesťané  věří.   Problémem
            křesťanů je, že jim unikl  fakt dobové  reality, v jaké  apoštolové     žili  a působili.   Křesťané
            bláhově     věří,  že   když  apoštolové,  s  výjimkou  Pavla,  tělesně  chodili  s  Pánem   Ježíšem



            Kristem,     učinilo   je   to   zvláštními    lidmi,    více   osvícenějšími,   více   znalými,
            inspirovanějšími   a   zcela   neomylnými   ve   srovnání   s   kýmkoli,   kdo   žil   a   žije    na   vaší
            planetě. Avšak  tak tomu není.     Je na čase, aby se   opravil tento bláhový omyl   o nich.



            Faktem  je,  že  Pán   Ježíš  Kristus    si  vybral  velmi  pečlivě  Své   apoštoly,  aby  se  hodili  k
            duchovnímu   ovzduší,   jaké   v   té   době   existovalo.      Naladěnost  a   seřazení   jejich

            duševních   vlastností,    rozsah   chápavosti,  stupeň   duchovního  uvědomění  a   povšechné


            schopnosti byly přiměřené co do  duchovního stavu          těch časů. A  tento  výběr byl učiněn



            také v ohledu    toho, že  Ježíš Kristus  předvídal  zradu,  které se  vbrzku dopustí křesťané.

            Do  určité míry      -  a  toto  se bude zdát rouháním v očích všech  křesťanů  -  přispěli všichni

            apoštolové       k  té   zradě   vinou   svého   omezeného   chápání   pravých   duchovních   věcí.
            Tenkrát tomu      tak   mělo   být.  Ten, kdo by byl více duchovní, více inspirovaný, chápavější
            a  ve  všem  schopnější,  byl  by    se  nehodil  pro  Velký  plán  Pána  Ježíše  Krista  vzhledem  k

            budoucímu  vyznění  negativního  stavu.        Zde  je  důvod  pro  duchovní  omezení  apoštolů.
            Avšak   toto   omezení  je   považováno   za   omezení   jenom   z  hlediska  vaší   doby,    nikoliv
            jejich.  Za  těch   časů  byli  ve  skutečnosti  nejpokročilejšími  a  duchovně  nejosvícenějšími

            lidskými    bytostmi.
   118   119   120   121   122   123   124   125   126   127   128